Jak to všechno začalo
Železniční trať 221 je úsekem hlavní trati 220 z Prahy do Českých Budějovic. Aby pro cestující bylo snazší se orientovat v jízdním řádu byl úsek z Prahy do Benešova vydělen jako trať 221. Trať procházela od roku 2005 do roku 2010 koridorovou modernizací a její koleje brázdily staré panťáky řady 451/452 z poloviny šedesátých let.
V roce 2010 již ale poprvé do Benešova zavítala i moderní elektrická jednotka řady 471 CityElefant, nadšenci přezdívaná Ešus. Jednotka začala jezdit z počátku pouze o víkendech a stále jen na několika párech vlaků, leč definitivní ukončení koridorové modernizace již předznamenávalo zvyšující se počet souprav.
Vývoj nasazování CityElefantů
Jak již bylo psáno, letos to je pět let co začaly jezdit Ešusy do Benešova. Jejich počet se od 2.5.2011 začal postupně navyšovat. Nejdříve se na trať podívaly jednotky z první série, jež již byly zoceleny na linkách do Berouna či Kolína. Postupně ale na linku S9 přišly i vozy z poslední série, kterou spolufinancovala EU.
Po převzetí dlouhého ramena z Prahy do Benešova začaly přicházet nové stroje i na kratší rameno do Strančic až nakonec i to ovládly a dnes se starými panťáky svezeme jen výjimečně při mimořádnostech na trati.
Elektrická jednotka CityElefant
Stručně si povíme něco o samotné jednotce. Na jedné straně vlaku je elektrický hnací vůz, který nabízí v horním patře i místa k sezení v 1. třídě, uprostřed je vložený vůz a na druhé straně vlaku je řídící vůz. Řídící vůz nemá vlastní zdroj energie, ale umožňuje ze svého stanoviště strojvedoucího ovládat zadní elektrický vůz a jednotka je tedy vlastně tlačena a ne tažena.
Vlak je dvoupatrový, spodní patra jsou nízkopodlažní a mají i zvedací plošiny pro vozíčkáře či kočárky. Celkem je ve vlaku 310 míst k sezení v druhé třídě, respektive 23 v třídě první. Záchody jsou až na několik prvních strojů vakuové s uzavřeným systémem odpadu.
Jednotka je klimatizována, umožňuje maximální rychlost 140km/h a po vyzbrojení trati systémem Automatického vedení vlaku umožňuje jet podle tohoto vlakového autopilota. Co se týče napájení může vlak jezdit pouze pod stejnosměrným proudem o napájení 3kV, pro zahraniční společnosti (Slovensko, Ukrajina) je vyráběna ale i dvousystémová verze. Cena jedné jednotky se vyšplhala na přibližně 230 milionů korun bez DPH. Jak šel čas tak se měnilo i zbarvení elektrické jednotky.
Původní bílá barva (a z ní vycházející přezdívka Ledovec) byla na pozdějších strojích nahrazena nátěrem CityElefant. Ten byl ještě později nahrazen unifikovaným nátěrem Najbrt a zcela poslední dodané jednotky jsou nalakovány do jeho druhé verze, jež má i tmavě modré střechy. Jednotky různých řad se od sebe liší třeba tvarem hlavové opěrky, barvou písmen informačního systému nebo množstvím tlačítek k otevírání dveří (u poslední série je jedno tlačítko na obě dveře, u předcházejících mají každé dveře své vlastní tlačítko). Nasazení těchto souprav nalákalo větší počet cestujících do vlaků příměstské dopravy a zlepšil se komfort a bezpečnost cestování.
A nakonec anketa, napište nám do komentářů jaký z nátěrů vlaku CityElefant se vám osobně nejvíce líbí.
autor: Jan Vachtl
zdroj: České dráhy
