Ukazuje se, že vitalita rostlin, tedy i kopřivy je přenosná i na člověka, ale to pouze v případě, že je rostlina používána čerstvá nejpozději do 30 minut od utržení. Čerstvou kopřivu můžete použít celkem 3 způsoby: na čerstvý čaj, šlehání kloubů jako prevenci a léčení revmatu a nervové soustavy a konečně vylisováním a vypitím většího množství čerstvé kopřivové šťávy (pozor je třeba použít lis s plastovým lisovacím vnitřkem jinak je vitalita rostliny ztracena a energie rostliny značně poškozena).
Římští vojáci se kopřivami šlehali v chladnějším počasí, aby se zahřáli. Tento zvyk se nazývá urtikace a časem se změnil ve způsob léčby artritidy nebo ztuhlosti kloubů. Jako diuretikum dokáže kopřiva podpořit odplavení bakterií způsobující záněty močových cest. Dále pomáhá při očistě krve, v léčbě vysokého tlaku, při zadržování tekutin před počátkem menstruace, při diabetes - snižuje cukr v krvi, jako vlasové tonikum při ekzémech a vypadávání vlasů, při léčbě senné rýmy. Kořen a nať kopřivy zastavuje tvorbu 5-alfa-reduktázy,což je enzym zodpovědný za nadměrné zvětšování prostaty. V kombinaci s bylinou serenoa repens se doporučuje při léčbě mírného až středně pokročilého benigního zvětšení prostaty.
Mezi nejdůležitější využití kopřivy patří léčba artritidy. Dušené listy kopřivy jsou stejně účinné jako standartní léky proti artritidě. Přitom ale neobsahují steroidy, nezpůsobují podráždění břicha a krvácení ve střevech. Kopřiva obsahuje vysoké množství vitaminu C, čehož se využívá při přírodní léčbě kurdějí. Dále se užívá jako žlučopudný prostředek, při onemocnění jater, zahlenění žaludku, žaludečních křečích a vředech a při vředech střev a dvanácterníku. Kopřivový čaj se užívá podpůrně při rakovině žaludku. Droga působí protiprůjmově. Zlepšuje stav srdečně-cévního systému. Osvědčila se při chudokrevnosti, větších ztrátách krve, vysilujících chorobách a při nevhodných dietách s nedostatkem základních živin. Tinkturu se doporučuje více týdnů používat proti chorobám sleziny. Kopřiva podporuje činnost vylučovacích žláz a střevní peristaltiku. Užívá se při katarech střev a žaludku, připravují se z ní žaludeční čaje. Droga tvoří složku hemoroidálních čajovin. Obsah vitamínu K v droze zabraňuje krvácení, proto se kopřiva může použít i při lehčích netoxických průjmových onemocněních s kapilárním krvácením ze sliznic. Kořeny nemají tak široké uplatnění jako listy, protože neobsahují chlorofyl a vícero dalších látek, které se nacházejí jen v zelených částech rostliny.
Kdy a jak sbírat kopřivy? Nejsilnější účinky má kopřiva na jaře kdy raší, nejlépe je jí sbírat 4 dny před úplňkem až 2 dny po úplňku nebo v den měsíčního novoluní až po 2 dny po novoluní. Dáváme přednost kopřivám rostoucím na slunečném stanovišti. Sběr provádíme přednostně odpoledne nebo k večeru, po celodenním ozáření sluníčkem. Nejčastěji používaná je nať. Sbírá se prakticky ze všech druhů pálivých kopřiv. Tvoří ji mladé, zdravé nadzemní výhonky a listnaté vršky bez spodních zdřevnatělých stonků. Nejvíc účinných látek má do konce května, pak už může škodit. Velmi zřídka se na jaře nebo na podzim vykopává kořen.
Pokrmy z kopřivy: považují se za zdraví prospěšné - např. polévky, saláty, špenáty, nádivky, nápoje. Jako důležité obohacení potravy se sekané listy kopřivy přidávají do potravy drůbeži.
Recept na jarní nápoj pro očistu krve
ingredience: 1 hrst kopřivy, 1 lžíce medu, 2 lžíce vody, 1 ks citronu
postup: Do mixéru nalijeme vodu, přidáme kopřivy a důkladně rozmixujeme. Přecedíme přes síto nebo gázu. Z celého citronu si vymačkáme šťávu. Vzniklou tekutinu z kopřiv dochutíme rozpuštěným medem a šťávou z citronu. Jarní nápoj pro očistu krve pijeme vychlazený, nejlépe hned čerstvý. Lze dochutit i malinovou nebo ananasovou šťávou.
-AM-
