Obrněnec vyrobený v Československu v roce 1939 byl vyvezen do Švýcarska, kde sloužil v tamní armádě až do 50. let. Tento zajímavý a dobře udržovaný exponát je darem švýcarské strany pro Vojenský historický ústav. Právě VHÚ tak opět rozšířil své sbírky techniky vyráběné před druhou světovou válkou tuzemskými podniky.
V expozicích VTM Lešany se již nachází tanky LT vz. 35 a LT vz. 38, které sloužily v naší předválečné armádě, dále je ve sbírkách tank LTP, jenž byl vyvážen do dalekého Peru a od nedávné doby nechybí ani švédský tank Strv m/41, který byl v této severské zemi licenčně vyráběn podle československého vzoru.
„Máme z takového exponátu skutečně obrovskou radost, naše kolekce předválečných československých tanků se opět významně rozrostla a zbývá jen poslední krok k její kompletaci,“ uvedl ředitel VHÚ plukovník Aleš Knížek k nově získanému exponátu na webu Vojenského historického ústavu. „Už dnes jde ale o naprosto unikátní sbírku, kterou samozřejmě nemá žádný jiný stát na světě. Za jejím vznikem stojí skutečně mnohaletá práce nejen našich pracovníků, ale také mnoha zainteresovaných jedinců ze státní správy i diplomatů. Rád bych v této souvislosti poděkoval ministru obrany Martinu Stropnickému, který nám významným způsobem pomohl v závěrečné fázi celého procesu, musím také vyjádřit velké uznání náměstkovi ministra obrany pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Danielu Koštovalovi, který s námi stál od počátku našich jednání se švýcarskou stranou.“
Pro to, aby byla sbírka obrněnců kompletní, schází získat tank THN, který byl vyvážen do Íránu. V současné době jsou v Teheránu k dispozici dva exponáty tohoto obrněnce a veškeré úsilí pracovníků VHÚ a dalších zainteresovaných se nyní ubírá směrem k možnému získání jednoho z těchto dvou zbylých exemplářů dalšího obrněnce vyráběného na území tehdejšího Československa.
Historie a výroba lehkého tanku LTH
Československá firma ČKD (Českomoravská-Kolben-Daněk) připravila v druhé polovině třicátých let koncept moderně navrženého lehkého tanku, určeného pro zákazníky na zahraničních trzích.
Vzhledem k plánu švýcarských ozbrojených sil na vybudování moderních tankových jednotek ČKD upravila původní projekt stroje TNH na výrazně zmenšenou a odlehčenou verzi, označovanou LTH. Konstruktéři dokázali rychle reagovat na požadavky švýcarské armády a reflektovali například hmotnostní limity, dané nosností švýcarských silničních mostů. Stejně jako u ostatních obrněnců pražského koncernu z meziválečného období se stal šéfkonstruktérem projektu inženýr ukrajinského původu Alexej Surin.
Podvozková skupina si ponechává konstrukční filosofii ČKD, při výrobě trupu byla použita technologie nýtování pancéřových plechů na úhelníkový rám. Vozidlo bylo při relativně nevelkých rozměrech velmi dobře pancéřováno.
Zákazník si vyžádal dodávku poloviny vozidel s benzinovým motorem Scania-Vabis 1664/5 švédské konstrukce, o obsahu 7 754 ccm a výkonu 125 koňských sil. Druhá polovina vozidel, obdržela domácí diesely Saurer CT2D o obsahu 8 724 ccm a stejném výkonu 125 koňských sil. V obou případech měly jednotky řadovou šestiválcovou konstrukci s kapalinovým chlazením. Všechna vozidla byla osazena planetovou pětistupňovou převodovkou Praga-Wilson.
Výzbroj tvořil poloautomatický kanón Oerlikon-Solothurn M.38 ráže 24 milimetrů, spřažený s těžkým, vodou chlazeným kulometem Maxim ráže 8 milimetrů. Další zbraň tohoto typu se nacházela v čelním pancíři korby. Třetím kulometem byl lehký Oerlikon-Solothurn M.25 stejného kalibru, uložený v trupu. V případě potřeby sloužil k obraně před nízko letícími letadly. Zásoba munice činila 114 dělostřeleckých nábojů a 2 800 kulometných. Osádku tanku tvořili tři muži.
Sbližováním požadavků zákazníka a technických možností došlo ke vzniku typu LTH, splňujícího většinu švýcarských nároků.
Dne 6. prosince 1937 dochází k podpisu kontraktu na dodávku 12 vozidel, za cenu 700 000 korun u prvního vozu a 600 000 u následujících, celkem tedy za 6 600 000 Kč. Dalších 12 vozidel pak mělo být do Švýcarska dovezeno v rozloženém stavu a smontováno na místě.
Prototyp byl dokončen 1. března 1938 a k 15. březnu najezdil již 470 kilometrů. Počátkem června jej odvezli do Švýcarska a pokračovalo testování jeho armádou.
Sériová výroba začala 6. srpna 1938, první dva LTH dorazily do Švýcarska v lednu 1939, poslední potom v dubnu téhož roku. Švýcarská armáda tanky nazývala Panzerkampfwagen 39 a postavila z nich tři tankové roty pro lehké brigády. Z prvoliniové služby byly odsunuty roku 1950. Podle dochovaných zpráv se LTH osvědčily i v náročném horském terénu. V poválečném období se krátce uvažovalo o objednání výrazně modernizované verze tanku, později se však švýcarská armáda přiklonila k nákupu upravených stíhačů tanků německého typu Hetzer, které jí dodávala Škoda Plzeň.
Na základě částí podvozku a dalších komponentů tanku LTH vznikl za války prototyp švýcarského samohybného děla NK-I (Nahkampfkanone I), který však nepřešel do sériové výroby.
LTH – základní technické údaje
Hmotnost: 7,70 t
Délka: 4,46 m
Šířka: 2,00 m
Výška: 2,10 m
Pancéřování: 8-32 mm
Motor Saurer
Výkon: 120 hp
Rychlost: 45 km/h
Dojezd: 200 km
Překážky: stěna 0,8 m, příkop 1,8 m, brod 0,8 m
Výzbroj: 1x 24 mm kanón, 2 x 8 mm kulomet
Osádka: 3 muži
S využitím informací: www.vhu.cz
<a href=http://buyretina.us.com/>Buy Retin-A</a> <a href=http://doxycycline100mg.us.com/>doxycycline 100 mg</a>