O HUSTÉM HONZOVI
Za devatero horami a devatero řekami a devatero hustými lesy žil jednou jeden hustý chasník a ten se jmenoval Hustý Honza. Jmenoval se tak proto, protože všechno co dělal a říkal, bylo fakt hustý.
Třeba si koupil někde hustilku a hustil pneumatiku u svého turbotrakaře a jen tak dvakrát, třikrát mocně hustnul a prd! A pneumatika byla v prd... pneumatika mu praskla. Nebo. Hustý Honza si koupil někde měkkou vodu a vařil si z ní polévku a tak jí zahustil tvrdou vodou, že někteří strávníci potom už vůbec nevěděli, jedná-li se vůbec ještě o polévku nebo se už jedná o hov.. A nebo! Hustý Honza si šel jednou po ránu jako každý den zaplavat a místo do bazénu si omylem vlezl do nádrže s medem a dal to dvakrát tam a zpátky a vylezl ven a pravil: „Inu... je to hustý!“ Takhle hustý byl ten Hustý Honza.
Jednoho krásného dne se tenhle Hustý Honza rozhodl, že půjde navštívit svou babičku, která žila v chaloupce na mítince uprostřed jednoho hustého lesa. Vzal si tedy košíček se žrádlem pro babičky, převlékl se od hlavy k patě za červenou karkulku, aby byl v lese nenápadný a vyrazil. A jen vkročil do hustého lesa, kde se vzal, tu se vzal, vlk! „Inu, kam jdeš, Hustý Honzo?“ Otázal se Hustého Honzy, když ho okamžitě prokoukl. „Inu... jdu se žrádlem k babičce, vlče. Vlku.“ Pravil Hustý Honza a šel a šel až tam došel a pravil: „Buď zdráva, vole babičko!“ A ještě jí trochu německy pravil: „Inu, hýr ti nesu žrádlo.“ A dal jí žrádlo a babička pravila: „Inu, Hustý Honzo...“ A dál to zapomněla. A tak si schrupli a babička si osvěžila paměť a pravila: „Inu, Hustý Honzo takle!“ A ještě pravila: „Inu, zde mě již v chaloupce padá pec. Inu, nemohl bys mi jí opravit? Co?“ A Hustý Honza pravil: „Inu...“ A začal opravovat tu pec, ale nedosáhl až nahoru a tak si docela hustě vyrobil takové lešeníčko a dal si tam kozu a na ní fošničku a vylezl si nahoru a pěkně hustě opravoval tu pec i nahoře.
A jak tak opravoval a byl hustě zabraný do toho opravování, tak si ani nevšiml, že se do chaloupky vloudil vlk a také hustě a natvrdo bez nějakých keců sežral babičku a sežral pec a sežral fošničku a nakonec úplně hustě jako dezert sežral i Hustého Honzu. Jenom tu kozu nechal. No... a tak se vlk nažral a koza zůstala celá.
