Prvá zmínka o Lešanech se vztahuje k roku 1185, ale daná listina je až z 13. století. Podle ní daroval kníže Bedřich Lešany řádu johanitů – křížovníkům Svatojiřským. Z tohoto období nemáme téměř žádné písemnosti. Zdejší vladykové začínají až Oldřichem Medkem z Lešan, který se připomíná v letech 1353- 1398. Tvrz v Lešanech je poprvé písemně doložena v roce 1409. Tehdy jí Renvald z Ústupic prodal i se vsí Prokopovi ze Soběšína. Známý husitský bojovník Janek Řítka z Bezdědic držel Lešany od roku 1418, ale již roku 1444 musel dát tvrz a ves do zástavy Záviši z Klinštejna. Majitelé se rychle střídají. V druhé polovině 15. Století zde sídlí Lažanští z Čečelic, od začátku 16. Století Lažanští z Krsovic a od roku 1520 Vratislavové z Mitrovic. Čejkové z Olbramovic v roce 1578 prodávají Lešany Albrechtovi Netvorskému z Březí a na Břežanech. Jejich potomek Jan Netvorský prodává tvrz v roce 1612 Mandaleně Mladotové z Labouně, od které ji kupuje (1622) Pavel Michna z Vacínova (Lašťovka).
Změnu prodělávají Lešany teprve v roce 1683, kdy je získala Kapitula sv. Víta na Pražském hradě, která k Lešanům připojila i tvrz Netvořice a tvrz v Nedvězí. Kapitula přestavěla starou tvrz na pohodlný zámek, který se stal centrem velkého kapitulního panství (Hostěradice, Břežany, Netvořice, Nedvězí aj.) Kapitule patřil Lešanský velkostatek se zámkem až do roku 1949. Zámek je jednopatrové stavení o čtyřech křídlech, které se tyčí kolem čtvercového nádvoří. Je průjezdné v ose sever- jih. Přízemí má otevřené arkády, které jsou v patře zasklené. U severního průjezdu se nachází prostorná kaple sv. Víta, jež zasahuje až do prvého patra. Původní cibulovitou střechu dnes nahrazuje krychlová nástavba severní zámecké věže. Nástavba nahradila v roce 1844 nevkusné cimbuří a byla do ní umístěna vodárna. Za II. světové války byla obce Břežany, Lešany a další vsi v okolí Neveklovska vystěhovány. V Břežanech byl pracovní výchovný tábor, zatímco Lešany po válce sloužily ještě jako zajatecký tábor, následně jako tábor pro odsun Němců z Čech. V roce 1960 byly Břežany připojeny k Lešanům.
Lešanům věnovala pozornost celá řada historiků: (Antonín Podlaha 1910, August Sedláček 1910 /26, František Kašička 1989, Pavel Vlček 1999). Posledně jmenovaný je autorem kreseb půdorysů a průčelí zámku, ve své „Ilustrované encyklopedii českých zámků“ (Praha 1999) František Kašička ve své studii publikoval i snímek vstupního průčelí po přestavbě (1903). Prvé pohlednice zdejší lokality vycházejí po roce 1899. V roce 1907 vydává vlastním nákladem Josef Štěpánek pohlednice Lešanského zámku a hostince.
Lešany navždy zůstanou spojeny se dvěma umělci rozličných povah a oborů. Ten prvý, bouřlivák a česká pěvecká legenda popové hudby- Waldemar Matuška (1932 – 2009) tu v roce 1953 nastoupil svoji vojenskou službu do Lešanských kasáren k dělostřelcům. Často na Lešany vzpomínal s úsměvem na tváři, neboť ta léta patřila ke šťastným obdobím jeho života. (Zpívá v divadle Semafor a Rokoku). Víc než na kanony myslí na svoji kytaru a benžo a kasárna a okolí proměnil v „koncertní sál“. Také jeho jízdy „Posázavským pacifikem“ z Krhanic do Prahy – Bráníka, se staly legendární. Matuška věnoval Posázaví řadu svých vzpomínek a písniček. Okolnosti jeho americké emigrace jsou veřejnosti dobře známy.
Národního umělce, básníka Františka Hrubína (1910- 1971) budeme navždy již spojovat s dolním Posázavím. Rodák z Prahy se brzy s rodiči přestěhoval do Lešan, kde začal chodit i do školy. Prožil zde kouzelné dětství a mládí, na které vzpomíná ve své knize: „U stolu“. Poutě v nedalekých Netvořicích mu poskytly námět pro knihu „Romance pro křídlovku“, která byla i úspěšně zfilmována. Vedle divadelních her (Srpnová neděle, Křišťálová noc) a překladů světových básníků, se zapsal do srdcí dětí i dospělých, především jako básník. V lešanské chalupě a v zahradním altánu si vybudoval své „malé muzeum“, plné knih, hraček a předmětů, které mu připomínaly mládí a rodiče. Zde trávil své šťastné chvilky a v roce 1970 tu oslavil s přáteli své šedesátiny. V posledním básnické skladbě“ Lešanské jesličky“ vyjádřil lásku a svůj vztah k posázavské krajině. Jen málokdo z hostů na jeho narozeninách v Krhanicích tušil, že básníka vidí naposled. Zemřel v roce 1971 a je pochován na Vyšehradském Slavíně, kde jeho hrob střeží symbolicky veliký kámen, vyzdvižený ze dna řeky Sázavy (Berka). Mnoha dětem, podobně jako mě, učarovala Hrubínova básnická tvorba pro děti. Ta byla později znásobená navíc ilustracemi malíře Zdeňka Milera (*1921). Autor populární postavičky „Krtečka“, malíř a ilustrátor, přilnul taktéž k Posázaví, neboť sem často zajížděl na svůj rekreační objekt. Na okraji Prahy a v Posázaví čerpal inspiraci pro své neopakovatelné kresby, ilustrace a filmy.
V roce 1996 koupil zámek Lešany Ladislav Truhlář, který zde vybudoval exkluzivní penzion na vysoké úrovni. V rekonstruovaném zámku dnes probíhají příležitostné kulturní akce. Obecní úřad zřídil v Lešanech pamětní síň Františka Hrubína a pravidelně zde probíhá slavnost „Hrubínovy Lešany“. František Hrubín těžce nesl vysídlení obcí kolem Lešan a Neveklovska. Na zřízení cvičiště zbraní SS reagoval tak trochu „po svém“. Rád mám Hrubínovu báseň: „ Jednou na Sázavě“ – tak jen malý úryvek:
„Ta řeka dětství, mládí mého!
Držela se mých lýtek hubených, když brodila se k slunci,
Za noci nad jezem dlouhými doušky pila lunu.
Pak oni přišli sem: Osiky přesadili do lidí.
Bodláčím navrch obrátili pole.
Až k hrobům vypustili stavení.
A vydýchali les. A přišli k řece: Řeko užovčí, smyj z nás tu umrlčinu“.
Milovníky „militarií“ potěší lešanská expozice Vojenského technického muzea, které bylo umístěno do bývalých dělostřeleckých kasáren v roce 1996. Exponáty jsou z let 1890, až do současnosti. Kolekce obsahuje více jak 450 historických jízdních kol, vojenských motocyklů, osobních a nákladních automobilů, kanonů, obrněných transportérů a tanků (Soukup, David). Chloubou expozice je i sbírka československých dopravních prostředků z let 1918 - 1939 a soubor kanonů systému Škoda. Samotná expozice patří Vojenskému historickému ústavu v Praze a řadí se mezi nejvýznamnější evropské instituce svého druhu. Muzeum je otevřeno pro veřejnost od června do září. Ikonografii si můžeme prohlédnout na rozsáhlých internetových stránkách (http://www.vhu.cz/ nebo http://www.militarymuseum.cz/)
Mgr.Jan Heřman
e-mail: janherman24@seznam.cz
Výběr z literatury:
Heřman, J. 2011: Z ikonografie Dolního Posázaví. II. díl, (v tisku)
Kašička, F. 1989: Zámek v Lešanech ve výsledcích poslední stavebně historické analýzy. Památky a příroda.
Kovařík, J. 1977: Literární toulky po Čechách. Albatros Praha
Lašťovka, J. 2003: Netvorští z Březí. Vlašim- Muzeum Podblanicka
