Petře, jaké to je, mít kapelu celých 20 let?
„Nemohu říct, že to rychle uteklo. Kdybych se mohl rozepsat od roku 1996, tedy od začátku, byla by z toho knížka. Zdá se mi, že začátek Čejka bandu se datuje už téměř do pravěku, ale naše značka je podložena tvrdou prací a stále se vyvíjí. Když to vezmu velmi stručně, tak jsme v roce 2002 s Madlenkou nastartovali úspěšné období natočením písničky Jednou je málo, která byla o čtyři roky později nejhranější písničkou na přání v rádiu Blaník. Natočili jsme s kapelou CD s autorskou tvorbou, v tu dobu nám chodila spoustu nabídek od různých vydavatelství a od pořadatelů z Čech a Moravy a prodalo se tisíce kopií našich CD, dostali jsme se na mega koncerty i na TV obrazovku. Roky 2005 až 2009 bylo období, které vidím jako nejúspěšnější. Získali jsme nové přátele, zkušenosti a zajímavé kontakty, které máme až do současnosti. Hráli jsme bez přestávky celých 20 let a bylo to pro všechny hodně náročné. Také se proto v kapele vystřídala řada muzikantů.“
Nastanou nějaké změny v další muzikantské etapě?
„Já osobně změny nevítám, ale bylo potřeba určité věci přenastavit. Jelikož jsme v úspěšném období kývali na všechny nabídky, co se nám nabízely tak se z Čejka bandu stala holka pro všechno. Předně jsme se tedy rozhodli řešit dlouhodobý problém, a to vlastní a převzatý repertoár. Někteří muzikanti změny neunesli a odešli z Čejka bandu. Trápil jsem se tím a velmi mě to zasáhlo, ale teď vidím, že odchod napomohl k uvolnění napětí a přínosu nové energie. Na jejich místo přišli mladí kluci, se kterými už od léta hrajeme, také se po mateřské vrátila Markétka, a tak máme zpět barevné trojhlasy. Vystupujeme v sestavě, v které je pět muzikantů a dvě zpěvačky. Pracujeme na koncertním programu, poskládaném z našich nejznámějších hitů za posledních 20 let, které představíme na obecních a městských slavnostech v příštím roce. Chystáme i natočení nového videoklipu.“
Budete se stále objevovat na plesech a společenských akcích?
„Pro převzatý a taneční repertoár jsme postavili novou kapelu s názvem Tahimel, což je zkratka pro taneční hitové melodie. Právě se nám na zakázku šijou košile, kravaty, zkoušíme repertoár a chystáme se do atelieru na společnou fotografii, abychom doladili webové stránky před plesovou sezónou, která začíná 4. listopadu. Oslovili jsme kvalitní hudebníky z Pražské konzervatoře a Hradní hudby. Je nás sedm. Rytmika, dechaři a zpěvačka.
Tahimel bude především hrát tam, kde se požadují přejaté skladby a rádiové hity, což je primárně na společenských plesech, svatbách a firemních večírcích.
Reagujeme na rozmanité poptávky, a proto dle prostředků klienta bude v nabídce i komornější sestava - trio, kvartet i kvintet."
Funguje stále duo, kde hraješ s Madlenkou Čejkovou?
“Ano, souběžně vedle kapely hrajeme od roku 2000 jako duo pod jmény Petr Čejka a Madlenka. Zažili jsme spolu moc a lidé o nás mluví jako o puzzle, které do sebe zapadají. Moc si toho vážím, že nám to spolu tolik let funguje i mimo jeviště. Děláme to trochu jinak než běžná dua (tzv. samohrajkáři), hudební základy si vyrábím sám a dohráváme živě kytaru a housle, tím se výrazně zvukově odlišujeme. Za ta léta už jsme bezvadně sezpívaní.“
V čase adventním, se posluchači mohli potkávat s hudebním seskupením Prskavka, budete koncertovat i letos?
"Ano, je to hektické, ale i náš třetí projekt Prskavka pokračuje. V předvánočním čase zavoláme kamarádům z Unigeny a již od roku 2010 ožívá na měsíc adventní hudební seskupení Prskavka. Členy této sestavy tvoří Lukáš a Ondřej Vidrnovi, Petr a Madlenka Čejkovi a Adélka Tutoky Adamcová. Loni to bylo již šestým rokem, kdy hrála Prskavka na adventních koncertech, natočili jsme navíc i CD pro naše posluchače, písničky s vánoční tématikou. Letos již připravujeme, u teplé medoviny, nový program adventních koncertů. Fotografie a aktuální informace o našich vystoupeních si můžete dohledat na facebookovém profilu Prskavka.“
Ráda bych zabrousila jednou otázkou i do osobní roviny. Vím, že už jsi dědečkem, jak si tuto novou roli užíváš?
„To je pravda! Mám dvě dospělé dcery, Petru a Markétu. Díky nim jsem se stal dědečkem a mám čtyři vnoučátka. Je to zábavná smečka a jejich hlášky a otázky se nedají vymyslet. Letos v létě jsme trávili krásný společný týden. Zrovna včera jsem si uvědomil, když jsem přebaloval nejmenší vnučku Viktorii, že se to sice nezapomíná, ale žaludek mám stále slabý. :-)Dědečkovská role mě moc baví a se svými vnoučaty rád trávím čas. I když mě už 4x pasovali, na dědka se stále ještě necítím,“ řekl s úsměvem na tváři Petr Čejka.
Děkuji za rozhovor a přeji co nejvíce krásných písniček, koncertů a spokojených posluchačů v dalších letech.
Rozhovor připravila Martina Vachtlová
