I když dnes již k topení spíše, než tuhá paliva používáme plyn, jídlo ohříváme v mikrovlnné troubě a to, že máme na domě komín, už skoro ani nevnímáme, hasiči by tuto domněnku rychle vyvrátili. Hasiči každoročně vyjíždějí k požárům způsobených komíny průměrně tisíckrát.
Desatero správného užívání spotřebiče paliv:
1. Umístění Podle druhu prostoru je nutné správně zvolit i druh spotřebiče. Ne každý spotřebič může být umístěn v jakémkoliv prostoru, např. v garážích nebo autodílnách je možné umístit pouze spotřebiče pro tyto prostory vhodná.
2. Připojení Pro správnou funkci spotřebičů je potřebné i jejich odborné připojení k příslušnému topnému médiu (plyn, elektřina, LTO apod.). Správné připojení bývá v převážné většině i předmětem výchozích zkoušek nebo revizí.
3. Dostatečný přívod vzduchu Většina spotřebičů potřebuje ke své správné funkci i dostatek spalovacího vzduchu. Posouzení tohoto požadavku, popř. stanovení dalších případných opatření, bývá součástí příslušné technické, či projektové dokumentace.
4. Odvod spalin Spaliny je třeba bezpečně odvést od spotřebiče do volného prostoru – většinou do komína. Správné připojení kouřovodu či odtahu spalin od spotřebičů podléhá revizi a pravidelné kontrole.
5. Používání předepsaného paliva Každý spotřebič je konstruován na určitý druh paliva, jehož používání je nutné dodržovat. Zejména u spotřebičů na pevná paliva bývá tato zásada často porušována.
6. Dodržování bezpečných vzdáleností Každý spotřebič by měl mít výrobcem stanoveny bezpečné vzdálenosti od hořlavých předmětů. Jejich dodržování je důležité pro zabránění vzniku požáru vlivem sálavého tepla.
7. Nehořlavé a izolační podložky, nehořlavé podlahy Uplatňují se zejména u spotřebičů na pevná paliva a brání vzniku požáru od vypadlých hořících částí paliva.
8. Dodržování návodů k obsluze Ke každému spotřebiči jeho výrobce přikládá i návod k obsluze. S tímto návodem je třeba se seznámit a při používání spotřebiče tyto zásady správného používání a manipulace i respektovat.
9. Používat schválená topidla Výrobce je povinen garantovat správnou a bezpečnou funkci spotřebiče. Proto nejsou povoleny žádné „domácí“ úpravy a vylepšení spotřebičů. Mohly by být opět příčinou vzniku požáru, výbuchu nebo jiné havárie.
10. Pravidelné čištění, kontroly a revize komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv Četnost těchto úkonů stanoví v podrobnostech nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Dodržovat tyto termíny je i v současné době povinností každého uživatele v rámci obecné prevenční povinnosti zakotvené občanským zákoníkem a zákonem o požární ochraně. Komíny, popř. i jiná vyústění spalin, které čištění nebo jinou údržbu nevyžadují, doporučujeme rovněž občas prohlédnout a překontrolovat.
Kdo kontrolu provádí:
Kontrolu komína by měla dělat odborná kominická firma (kominík), která o výsledku kontroly a případném vyčistění komína vystaví řádný doklad s razítkem a podpisem. Doklad musí mimo jiné obsahovat datum kontroly a vyjádření, zda je komín schopen bezpečného provozu. O přezkoušení komína je také třeba požádat při změně topného zařízení či paliva.
Jak často by měl být komín kontrolován a čištěn?
To je dáno nařízením vlády, které nabylo účinnost dne 1. ledna 2011. Kontrolu spalinové cesty podle nového nařízení smí provádět jen odborně způsobilá osoba, kterou je držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví. Čištění spalinové cesty, sloužící pro odtah spalin od spotřebiče na pevná paliva do výkonu 50 kW, je možné provádět i svépomocí. Čištění by mělo být zaměřeno zejména na odstraňování pevných znečišťujících částí nahromaděných v komíně.
Periodickou kontrolu komína musíte nechat provést kominíka minimálně jednou za rok. Od 1. ledna 2016 je to dokonce vaše povinnost! Ukládá vám to vyhláška č. 34/2016 Sb. Platí to nejen pro domácnosti, ale také pro rodinné a bytové domy. Kontrole podléhají také komíny od kondenzačních kotlů, turbokotlů a karem na plyn.
Čištění spotřebičů na plynná paliva do výkonu 50 kW se podle vládního nařízení má provádět jednou ročně, u spotřebičů na kapalná paliva třikrát ročně a u kamen a kotlů do 50 kW používaných celoročně třikrát ročně. Kouřovody, na které jsou napojeny spotřebiče na pevná paliva, používané tzv. sezonně, tedy úhrnně méně než šest měsíců v roce, stačí jen dvakrát U nepoužívaného komína, který je v ústí zabezpečen proti vnikání dešťové vody a v místech připojení spotřebiče paliv je řádně označen tabulkou s nápisem „Mimo provoz“ nebo jiným vhodným způsobem, se kontrola a čištění provádět nemusí.
Jak poznáte, že je komín v pořádku?
Měl by mít kompaktní, nepoškozené, omítnuté a obílené zdivo. Vymetací otvory musejí být opatřeny dvojitými plechovými nebo betonovými dvířky. Dvířka nesmějí být poškozená a musejí být dostatečně těsná. Je třeba se přesvědčit, zda v komíně nejsou zazděné trámy. Minimální vzdálenost skladovaných hořlavých látek v půdních prostorách od komína je 1 m. Komíny musejí být volně a bezpečně přístupné.
Co dělat, pokud v komíně začne hořet?
Pokud vznikne požár sazí v komíně, je nutno z blízkosti komínového tělesa urychleně odstranit všechen hořlavý materiál. Hořící saze nikdy nehasit vodou, komín by mohl popraskat. Hasiči používají k sražení a uhašení hořících sazí v komíně převážně suchý písek.
Vždy byste měli mít na paměti, že zákon o požární ochraně mluví jednoznačně: „Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek;“.
kpt. Mgr. Nicole Zaoralová, tisková mluvčí GŘ HZS ČR
