Centrem připomínek atentátu v Sarajevu je zámek Konopiště, hlavní a poslední sídlo následníka trůnu i jeho rodiny. Má proto ve svých sbírkách osobní předměty arcivévody a jeho rodiny, přímo spojené se sarajevským atentátem. Výročí tragédie připomíná výstavou Spojeni v životě i ve smrti. Výstava s podtitulem "Spojeni svazkem manželským - spojeni stejným osudem", přibližuje život obou obětí a dobu, ve které žily. Při zpracování jejich životního příběhu se využily zejména rodinné fotografie uložené na zámku, které jsou textově propojeny a doplněny málo známými údaji z rodinné korespondence, vzpomínek současníků a z dobového tisku. Výstava tak připomíná jejich významná životní data, jejich citové sblížení, prosazení šťastného manželství, narození dětí a rodinnou pohodu, postavení u dvora, nesmyslnou společnou smrt, přijetí šokující zprávy sirotky a dojemný pohřební obřad. Soubornou výstavu dále doplňují i málo vystavované osobní předměty obou protagonistů, které se dochovaly v zámeckém depozitáři a v muzejních sbírkách.
Zámek Zákupy, kde se v červenci 1900 uskutečnila svatba následníka trůnu s Žofií Chotkovou, zpřístupnil na oslavu této události další pokoje habsburských obyvatel a pořádá prohlídky technického zázemí císařova osobního výtahu.
Pouhých deset dní před svou smrtí byl následník trůnu František Ferdinand čestným hostem na zámku Náměšť nad Oslavou, kde se zapojil do střelby na holuby. Události období těsně před atentátem proto připomene výstava Deset dní před Sarajevem.
Letní sídlo rodu Chotků, zámek Veltrusy, pořádá pro připomenutí starých časů v sobotu 9. srpna Dožínky hraběte Chotka s pečením placek, sečením, mlácením, mletím obilí, divadlem a s ochutnávkami piva malých pivovarů.
Zámek Buchlovice, sídlo ministra zahraničních věcí Rakouska-Uherska a autora tzv. srbského ultimáta, Leopolda hraběte Berchtolda z Uherčic, připomíná od července výročí vypuknutí 1. světové války výstavou Leopold Berchtold a první světová válka.
Atentát v Sarajevu neznamenal pouze smrt nástupníka trůnu. Symbolicky jím končí „dlouhé“ 19. století, v jehož průběhu došlo k prakticky největším změnám v historii. A to jak v oblasti životního stylu, tak z pohledu struktury měst, v přehodnocení vzdálenosti (železnice, telefon, telegraf, rádio), tak z hlediska vztahu věci a jejího zachycení a uchování (fotografie, gramofon, film) v historii. Konec dlouhého století je proto téma, kterým tyto proměny Národní památkový ústav připomíná. V jeho rámci pořádají své akce jednotlivé objekty ve správě NPÚ i územní odborná pracoviště. Návštěvníky čekají například stylové květinové aranže a historické fotografie, komentované prohlídky po architektuře měst, ale i nové prohlídkové trasy, zaměřené na technické zázemí zámků.
Životní styl „dlouhého“ 19. století, které změnilo výrobu, podobu měst, dopravní možnosti a mnohé další, připomene na zámku v Mníšku pod Brdy prohlídka pro rodiny s dětmi Mazlíčci a zvířátka šlechtických pánů a na zámku ve Slatiňanech nová trasa nazvaná Pokrok nezastavíš. Náhled do každodenního života jiných, než šlechtických vrstev společnosti, nabídne Soubor lidových staveb Vysočina, ale také skanzeny Zubrnice a Příkazy.
-if-
