V novém, již celkem 16. sešitu Biografického slovníku českých zemí, který byl vydán v roce 2013, je jeho část, která obsahuje biografická hesla od slabiky Ep až po slabiku Fe. V organizaci vydávání slovníku provedl vydavatel některé závažnější úpravy. Jednou z nejvýraznějších změn bylo posunutí data úmrtí osobností uvedených ve slovníku na rok 2010 od písmene F. V tomto dílu jsou určeny s. I. - XVII. na různé organizační údaje, např. o autorech, vydavatelích, struktuře hesla apod. a nečíslovaná strana na poznámky. Vlastní text tvoří s. 1-136. Celý projekt, jímž doháníme podobné výzkumy, které v sousedních zemích proběhly dříve než u nás, připravuje samostatné biografické oddělení Historického ústavu Akademie věd České republiky v Praze, v současnosti pod vedením PhDr. Marie Makariusové spolu s užším redakčním kruhem. S ním spolupracuje více než stovka autorů, která se obměňuje podle tematického zaměření jednotlivých hesel příslušných svazků. Důležitá byla rovněž i změna vydavatele z pražského encyklopedického nakladatelství Libri na nakladatelství Historický ústav AV ČR a nakladatelství Academia v Praze.
Z osobností se vztahem k Poblanicku lze najít podobně jako v přecházejících dílech též několik významných lidí. Ve vzdálenějším Táboře působil pedagog a odborný spisovatel Bohdan Erben (*9. 3. 1861 Jičín, + 29. 5. 1941 Tábor). Erben byl řádným profesorem přírodních věd na Královské české hospodářské akademii v Táboře, kde též spravoval hospodářsko-botanickou výzkumnou stanici. Podblanicko, podobně jako celé Čechy, nebylo stranou vědeckých výzkumů známého spisovatele, folkloristy a historika Karla Jaromíra Erbena (*7. 11. 1811 Miletín, + 21. 11. 1870 Praha), jehož vědecké dílo bylo ještě rozsáhlejší než beletrie. Více se však zabýval Píseckem.
S Benešovskem souvisel také dnes dojímavý životní příběh českého velmože Záviše z Falkensteina (*asi 1250, + 24. 8. 1290 Hluboká nad Vltavou). Majitel benešovského panství a zakladatel hradu Konopiště Tobiáš z Benešova (+1. 3. 1296) poskytl v letech 1287-1290 českému králi Václavovi II. Benešov jako opěrný bod v boji proti Vítkovcům tedy i proti Závišovi. Ze Sudoměřic u Tábora pocházel architekt, malíř, výtvarník a pedagog Josef Fanta (*7. 12. 1856, + 20. 5. 1954 Praha), který navrhoval domy a upravoval významné budovy včetně interiérů. Podle jeho projektu byla v roce 1909 realizována nová budova hlavního nádraží v Praze. Zde je dodnes známá Fantova kavárna.
Slovník dále uvádí tři příslušníky rodiny Fassati, kteří na Podblanicku nepůsobili. Divizní generál Miroslav Fassati (*20. 8. 1887 Prostřední Nová Ves, dnes součást Lázní Bělohrad, + 3. 10. 1962 Praha) byl též sportovním funkcionářem a publicistou. Jeho syn RNDr. Miloš Fassati (*13. 1. 1921 Praha, + 30. 5. 1997 Praha) byl přírodovědcem. Profesně se zabýval biochemií a mikrobiologií, dále se věnoval entomologii a botanice. Ze sportů pěstoval zejména atletiku. Své sportovní zájmy propojil s biologií. Stal se tak prvním českým antidopingovým komisařem pro atletiku. V letech 1974 - 83 předsedal zdravotní komisi Českého atletického svazu. V letech 1945 - 1958 byla jeho manželkou mykoložka Olga Fassatiová (* 17. 10. 1924 Praha, + 15. 12. 2011 Praha). Její činnost byla spjata s přírodovědeckou fakultou UK v Praze. Silný vztah k Podblanicku má až jejich syn Tomáš Fassati, dlouholetý ředitel Muzea umění v Benešově.
K Benešovu blízkých Václavicích se narodil významný židovský rabín, pedagog a spisovatel Richard David Feder (* 26. 8. 1875 Václavice, + 18. 11. 1970 Brno). Tragické události holocaustu za 2. světové války z jeho rodiny nepřežil nikdo. V roce 1953 zastával místo oblastního moravského rabína. V roce 1961 byl ustanoven vrchním rabínem v Čechách a na Moravě. Do konce života zůstal v Brně, kde mu byla v roce 2003 odhalena pamětní deska. Slovník připomíná také augustiniána a školského reformátora Jana Ignáce Felbigera (*6. 1. 1724 Hlohov, + 17. 5. 1788 Bratislava), podle jehož návrhu se vyučovalo také na benešovské piaristické hlavní škole. Inženýrský geolog a pedagog Jan Fencl (* 29. 3. 1918 Krušovice, + 27. 1. 1977 Praha) se podílel na mapování některých okrajových oblastí regionu - v okolí přehrad Orlík a Želivka.
Z dalších osobností je třeba alespoň připomenout Ferdinandy z rodu Habsburků, kde se vyskytují zejména panovníci, kteří hluboce zasahovali do osudu českých zemí, jezuitu Jiřího Feruse Plachého (* 1585? Horšovský Týn, + 21?.1. 1655 Březnice) a působení tohoto literáta na Příbramsku (Svatá Hora, Březnice).Významný římskokatolický kněz Josef Michal Fesl (*29. 9. 1788 Praha, + 6. 2. 1863 Vídeň) navštívil v roce 1839 v Těchobuzi u Pacova svého tam odsunutého volnomyšlenkářského příznivce Bernarda Bolzana.
Václav Bartůšek
