Zvonohra je soubor zvonů různých velikostí sladěn do kompaktního celku, který umožňuje na tyto zvony hrát. Již od 13. století se lidé snažili spojit několik menších zvonů a pomocí lanek nebo paliček je rozeznívali. Zvony se posléze začaly sestavovat k hodinovým strojům nebo se zvonohry také začaly ovládat pomocí velkých hracích válců. V 16. století došlo k velkému rozmachu zvonoher, zvonaři vyřešili problém s přezníváním několika zvonů, který je doprovázel od počátku stavby zvonoher. Vznikl speciální profil zvonového žebra, upravila se hmotnost zvonu a zvětšil se rozsah tohoto hudebního nástroje na 4-6 oktáv. V současné době se za zvonohru považuje pouze nástroj, který má nejméně 23 zvonů a je ovládán mechanicky pomocí klaviatury. Pokud zvonohra získá statut koncertního nástroje, musí mít nejméně 47 zvonů. Zvonohry se dělí na pevné a mobilní.
Za kolébkou zvonoher by se dal označit Benelux. Zvonohry se odtud postupně začaly šířit do celého světa. V současné době se nejvíce těchto nástrojů nachází v Holandsku a Belgii (společně 500 zvonoher), pak následuje Francie (52 zvonoher), Německo, Dánsko, Švédsko, Velká Británie a Norsko (8 zvonoher). Ostatní země mají pouze jednotlivé zvonohry.
U nás v Čechách je nejznámější Loretánská zvonohra se svými 27 zvony. Jejím autorem byl Claudy Fremy a slavnostně byla vysvěcena v roce 1695. Můžeme se také setkat se soubory zvonů (Klokoty u Tábora - 9 zvonů, Hoštka u Litoměřic - 9 zvonů, Unhošť - 6 zvonů, Křtiny, Svatá Hora u Příbrami, Brodek u Přerova, Francova Lhota, chrám Nanebevzetí P. Marie ve Staré Boleslavi atd.), ale zde se nejedná o zvonohry.
Pražská mobilní zvonohra je se svými 57 zvony druhou největší na světě z pěti dnes funkčních velkých mobilních nástrojů. Je jediná ve střední a východní Evropě. Největší zvon váží 860kg (f1) a naopak nejmenší 5kg (d6). Hmotnost celého nástroje je 12 tun, z toho pouze zvony váží 4.950kg. Postavena byla v letech 2000 až 2001 ve spolupráci firem - Zvonařstvím Manoušek z Prahy, firmou Royal Eijsbouts z nizozemského Astenu a belgickou firmou Clock-o-Matic z Holsbeeku.
Tato zvonohra má certifikaci Koncertní zvonohry a plně splňuje veškeré mezinárodní normy. Přepravována je na vozidle Renault Magnum AE 470 a celkové rozměry jsou - délka 9,8m, šířka 2,5m, výška 3,9m a hmotnost 21,8 tun. Myšlenka postavit mobilní zvonohru vznikla již v roce 1994. V roce 1998 byl předložen projekt na zhotovení Pražské mobilní zvonkohry v rámci akce Praha - Evropské město kultury, v roce 1999 bylo přislíbeno financování i s termínem prvního koncertu. Okamžitě se rozběhly práce na výpočtu profilu zvonů a jejich výzdobě. Již v roce 2000 začínaly být problémy s finančními prostředky a museli se začít hledat další sponzoři. I přesto se práce na zvonech nezastavily a v květnu 2001 bylo odlito všech 57 zvonů.
První koncert se odehrál 3. září 2001 v pražské oboře Hvězda. V následujících dnech probíhal v Praze festival Eurocarillon 2001, jehož se Pražská mobilní zvonohra zúčastnila. V současné době zvonohra v letních období jezdí na koncertní turné po Evropě a koncem roku se vrací do Prahy, kde probíhají další vystoupení. Za 13 let své existence má za sebou 400 koncertů v 11 evropských zemích, za její klaviaturu usedla již více než stovka profesionálních hráčů na zvonkohry.
V Pyšelích se budete moci seznámit s tímto hudebním nástrojem slavnostně 21. prosince od 16.00 hodin při adventních oslavách. Bude to její 410 koncert a na programu bude Roaming Bells nizozemské carillonistky Rosemarie Sauntiëns.
Malou ochutnávku z koncertu Pražské mobilní zvonohry najdete ZDE.
Jan Kostrhoun, zdroj: carilon.cz
