„Tato labuť je u nás už asi tři měsíce. Byla odchycena u Kamenného přívozu. Má roztržené křídlo, protože se zamotala do nějakého pletiva,“ popisuje Petr Švingr, vedoucí Záchranné stanice pro živočichy ZO ČSOP Vlašim.
Ránu na křídle labuti veterinářka zašila a během léčení ošetřovatelé spolu s jejími nálezci monitorovali labutího společníka, který zůstal v přírodě. To proto, aby se léčená labuť mohla brzy vypustit opět do jeho blízkosti.
„Rána se ale hojí pomalu, vypuštění tak stále není možné a bílá pacientka přitom téměř odmítala potravu. Pokusili jsme se tedy přesunout k ní trvale handicapovanou kachnu divokou, jako takového sparingpartnera. A povedlo se. Labuť začala žrát a už jsou z nich kámoši,“ spokojeně pokračuje Petr Švingr.
Řada divokých zvířat má natolik citlivou nervovou soustavu, že pouhý stres z odchytu a života v zajetí je může zabít. Je potřeba proto ke zvířatům přistupovat citlivě a dopřát jim klid. Zvířata neví, že jim ošetřovatelé stanice chtějí pomoci. Vnímají je jako potenciální predátory.
„Kachna divoká byla ve voliéře s dalšími vodními ptáky. Ti ji ale na podzim začali doslova šikanovat a především lyska ji nechtěla pustit ke krmení. Kachna tak musela být oddělena. Její spojení s labutí je tak prospěšné pro oba. Kachna je navíc na přítomnost lidí již zvyklá a labuť tak neplaší,“ doplňuje pan Švingr.
Brzy snad tak labuť nabere lepší kondici a na jaře se bude moci vrátit zpět na svobodu. Kachna takové štěstí mít nebude. Pro následky zranění ve stanici bude muset zůstat. Jistě ale sama dlouho nezůstane.
Záchranná stanice pro živočichy ZO ČSOP Vlašim
