Hodně nového o dění v souvislosti se vznikem samostatného československého státu poví i její nová kniha "Emanuel Voska. Špionážní legenda první světové války." Sleduje v ní příběh českého člověka, který si vydobyl v cizině dobré životní postavení a nepřestal být horoucím českým vlastence. Emanuel Voska se narodil v rodině kameníka v Kutné Hoře roku 1975. Už v devatenácti letech odešel do USA. První léta žil v takové nouzi, že pomýšlel na sebevraždu. Nakonec se však podnikatelsky prosadil a vybudoval prosperující mramorářskou firmu. Evropu navštívil v době sarajevského atentátu, seznámil se s Masarykem a při návratu do Ameriky už vezl v podrážkách svých bot od něho tajné depeše. Voska stanul v čele Českého národního sdružení, které podporovalo myšlenku samostatného českého státu. Voska byl na počátku války jediný, který měl přímý styk s Masarykem.
Nejvíce tajných informací získával od pracovníka rakousko-uherského konzulátu v New Yorku Fr. Kopeckého (krycí jméno Xaver). Ten zjistil, které agenty v USA rakousko-uherská vláda platí, které časopisy zde dotuje, jaké sabotáže proti spolupráci USA se státy Dohody připravuje. Voska přispěl díky těmto informacím, že nedošlo ke generální stávce v americkém zbrojním průmyslu, že byl zmařen německo - irský komplot, Voskovi důvěrníci hlídali americké lodi s nákladem materiálu pro Dohodu, aby na nich nedošlo k sabotážím nepřátelských agentů. Vozka mnohé výdaje na tuto činnosti hradil sám, například platil cesty kurýrů do Evropy. Sám vyčíslil tyto své výdaje na 20 tisíc dolarů. To přivádělo i zámožného podnikatele do dluhů. Někdy neváhal užít i drsných metod. Například Masarykova odpůrce v USA faráře Išku vyřídil pomocí padělaného dokumentu. Jindy podplatil odborářské funkcionáře, aby dělníci nebránili dodávkám zbraní pro Dohodu.
Vozka pracoval úzce s britskou špionáží. Je však otázkou, zda využíval Brity pro české zájmy, nebo zda britská špionáž zneužívala služeb českých krajanů, aniž by pro českou věc cokoliv udělala. Rozhodně však Vozka měl u Američanů i Britů dobré renomé. V lednu 1918 byl požádán o svůj názor na možnost federalizace Rakouska-Uherska. Vozka vypracoval memorandum, v němž jako jedinou možnost poválečného řešení bylo rozbití monarchie.
Roku 1917 byl vyslán do Ruska, aby zde založil Slovanskou tiskovou kancelář. V Rusku propagoval myšlenku samostatného československého státu, organizoval mítinky a promlouval k legionářům. Následně byl jmenován kapitánem armády USA, byl vyslán do Švýcarska a Itálie, kde získával od zajatců informace o stavu ve vojsku Trojspolku.
V Československé republice už se nenašlo pro Vozku místo, Masaryk nakonec neoplýval vděčností a Vozku považoval po jeho neúspěšném podnikatelském pokusu v novém státě za neseriózního fantastu. Kriticky se k Vozkovi stavěli i jiní, tvrdili, že svou špionážní činnost zveličoval, mnohé si vymýšlel. Vozka pracoval jako zástupce firmy Underwood. Svůj archiv prodal Památníku osvobození. Roku 1939 se vrátil do USA a byl vyslán do Turecka. Zde se oženil s rozvedenou Češkou a ta mu z posledních let života udělala manželské peklo. Po válce na něj donášela StB, Vozka byl zatčen a odsouzen na deset let. Propuštěn byl až roku 1959, zemřel v dubnu 1960 v 85 letech svého rušného života.
-Rn-
