Učitelka Markéta Čiperová vede své žáky inspirativně a cílevědomě cestou umění prostřednictvím jejich vlastních pokusů a tak je seznamuje s apoštoly výtvarného zobrazení světa. Je překvapivé, jak oslovil desetileté děti svým obrazem Křik E. Munch. Jistě neprožívaly ve svém věku jeho existenciální úzkost, ale jejich variace na tento obraz prokazují, že dílo pochopily a že bylo mocnou inspirací k vlastnímu projevu v této tónině. Výsledkem jsou velmi působivé ne kopie, opisy, ale autonomní výtvarné projevy. To lze říct o obrazu desetileté Rákosníkové nebo osmileté Šebkové. Stejně silně inspirovaly žáky obrazy V. van Gogha nebo Švankmajerův film. Variace Možnost dialogu sedmi-osmiletých chlapců (Žáček, Průcha, Šebek) ukazují, že vnímání dětí snese srovnání s vjemy dospělého člověka.
Působivé jsou portréty ve formě vitrají. Zaujmou barevností i bohatstvím tvarů (dvanáctiletá Jiráčková, "Lebka" od čtrnáctiletého Štamfra). Tyto vitraje pěkně simulují okna nějaké veselé katedrály. Pohled potěší také hlavy koní v tisku z koláže (V. a M. Mašková) nebo linoryty krajin (Trachtová, Fulín).
M. Čiperová nabízí svým žákům volbu různých výtvarných technik. Kromě malby a kresby užili linoryt, tisk z koláže i body art (malba na tělo). Když L. Vitejčková, V. Ctiborová nebo V. Stuchlíková promění lidskou dlaň v zebru i konzervativní divák uzná, že ani body art nemusí být jen senzacechtivým výstřelkem.
Výstava ukazuje, že nejmladší generace umění potřebuje a přijímá ho. Druhotně si člověk uvědomí, že přes všechno žijeme v dobré době, že děti mohou žít plným životem. Vkrádá se však obava, že budoucnost patrně nebude stále lepší, že dnešní děti v dospělosti mohou na naši dobu vzpomínat jako na ztracený ráj.
Vernisáž začala fanfárou tří chlapeckých trubek, po sympaticky krátkých projevech, zazněly flétny a kytara. Prokázala se platnost vernisáží. Umožní setkání příznivců umění s jeho tvůrci, jsou hodnotnou kulturní a společenskou událostí. Výstava potrvá až do velikonočního pondělí (21.4.).
-Rn-
