Ustavující chůze nově založeného hasičského sboru v Chářovicích se konala 18. března 1928 v hostinci Josefa Pazdery. Za účasti 32 členů, zahájil jednání jednatel župní hasičské jednoty ‘‘Poloprudského‘‘ řídící učitel Patka z Chlistova, který podal přítomným potřebné informace pro činnost sboru. Na ustavující schůzi byl navržen a jednohlasně zvolen za předsedu František Štěpán, starosta z obce č.p. 21, který převzal další řízení schůze. Dalším bodem jednání bylo přijímání členů. Za činné členy se přihlásilo 16 a za přispívající 28 občanů. Do skupiny zakládajících členů z Chářovic byli přijati občané z jiných osad, například Jan Zoula, nájemce dvora Týnec nebo František Kubela z Krusičan. Tito členové finančně přispěli do pokladny sboru. Prvními funkcionáři sboru byli starosta František Štěpán, zástupce Jan Vilímek, velitel Josef Pazdera, náměstek velitele Frant. Kubásek, jednatel Josef Pilát, pokladník Josef Vaněk, dozorce náčiní Rudolf Škvor, kontroloři účtů Ant. Dvořák a Václav Zikán, přísedící Miloslav Štěpán č.p. 3, Fr. Škvor č.p. 17, Josef Vaněk, náhradníky Fr. Vaněk a V. Kubásek.
Na ustavující schůzi bylo schváleno placení příspěvků, zakládající člen nejméně 50Kč, na 1 nebo 2 splátky, ostatní 20Kč ročně. Dále schválila ustavující schůze přistoupení k hasičské župě Ostromeč. Finanční prostředky byly získávány jednak z členských příspěvků a také z výtěžků při plesech a zábavách.
Jak vypadala činnost tehdejšího hasičského sboru v Chářovicích, ukazuje kniha zápisů z valných hromad, které byly konány jednou za rok. Činnost pro dnešní dobu byla opravdu bohatá, např. v roce 1929 byla podána zpráva o akcích v roce 1928, kdy sbor provedl 27 cvičení sekyrkových a řadových, 11 cvičení se stříkačkou a 1 noční cvičení se stříkačkou. Členové sboru se účastnili okrskového cvičení v Chrástu, župního sjezdu v Netvořicích, měli vystoupení v Neveklově, v Týnci, v Benešově, účastnili se pohřbů i občanů z Podělus a Týnce. V majetku sboru byla motorová stříkačka firmy Holeček s předním podvozkem a elektrickým osvětlením.
První členská schůze je datována 25. březnem 1928. Tato schůze byla velmi důležitá, jelikož na ní bylo dohodnuto zakoupení nové motorové stříkačky. Za tímto účelem byla na pražský veletrh vyslána delegace sboru ve složení Rudolf Škvor a Josef Pazdera, kteří byly pověřeni vybrat co nejlepší stříkačku pro sbor. Oba členové úkol přijali bez nároku na úhradu výloh. Na další schůzi 28. března se pak rozhodlo o koupi stříkačky od firmy Holeček Praha – Smíchov, se vším příslušenstvím za 40.000Kč, které si sbor vypůjčil od okresní záložny v Neveklově. Že tehdejší občané Chářovic přáli nově založenému sboru, ukazuje gesto, při čemž občané, kteří brali poplatky za honitbu, vyměňovali tyto částky ve prospěch hasičů, tato částka nebyla nijak malá a činila 14.700Kč. V tomto roce bylo rovněž jednáno a vyřízeno postavení nové požární zbrojnice. Tato pak byla postavena v místech, kde stojí dnešní nová zbrojnice. Bylo odsouhlaseno, že kámen, dříví i pozemek bude pro tento účel dán zdarma. Také práce a potahy byly zdarma, a tak z nadšení a dobré vůle byla postavena hasičská zbrojnice.
Schůzová činnost jak výboru, tak i členská měla svou pravidelnost a jejich náplň byla vždy účelná. V roce 1931 koupil sbor od hasičského sboru v Čelákovicích jeviště za 1.000Kč s tím, že hraním divadel je možno získat peníze do pokladny.
Při sledování knihy zápisů je možno i dnes po desítkách let konstatovat, že místní hasičský sbor od svého založení až do roku 1942 vyvíjel opravdu bohatou činnost, zejména na úseku kultury, výcviku svých členů a vybavováním potřebným hasičským nářadím a výstrojí. Finanční prostředky získávali zejména z tanečních zábav a divadel. Pokud se jim nedostalo, neváhali a na věci, které potřebovali, přidávali ze své kapsy. Je třeba obdivovat i vysoký stupeň kázně všech činných členů.
Pomalu ale jistě však v Evropě vznikala situace, která nakonec vyústila v II. světovou válku. V srpnu 1942 přišel příkaz ministra vnitra a veškerý majetek hasičského sboru musel být předán do vlastnictví obce. Po převzetí celého inventáře převzala obec i úhradu dluhů, které ještě činily 35.500Kč. Rok 1943 a válečné události přivodily vystěhování obce. Každý měl mnoho starostí se stěhováním do cizího prostředí. Více jak dva roky v cizině poznamenaly vztahy mezi lidmi. Jen málokterý člen si zachoval členství i v novém bydlišti. Každý s napětím očekával vývoj válečných událostí na frontě a doufal v brzký konec a návrat do svého domova.
Po osvobození v roce 1945 od fašistů se mohli vrátit i občané Chářovic do svých, většinou hodně poškozených, domovů. Odstranit škody na budovách, znovu obdělat pole, aby dávala úrodu, zabralo navráceným občanům všechen čas a tak se s písemnými materiály o činnosti obnoveného sboru setkáváme až v roce 1947. Hasičský sbor pořádá taneční zábavy, vybavuje se potřebnou požární technikou, podílí se na brigádnické činnosti a plní úkoly vyšších orgánů.
Účast na členských schůzích je nižší, také členská základna je menší než před válkou. V roce 1949 bylo ve sboru jen 19 členů. O výstroj a výzbroj se již staraly místní národní výbory. V roce 1949 zakoupil MNV pro požární sbor motorovou stříkačku zn. Smekal a 120m hadic.
Při pročítání zápisů z let 1949-64 je zjišťováno, že činnost požárního sboru v tomto období byla poměrně slabá. Není proto divu, že v roce 1964, kdy se konaly volby MNV dochází v radě MNV k jednání jak zabezpečit vyšší aktivitu sboru. Je přijato usnesení prověřit situaci a hledat příčinu slabé činnosti. Požární sbor nemá od úmrtí Václava Kubáska velitele. Na schůze dochází pouze 6-8 členů, a to ještě těch dříve narozených, chybí zapojení mladých členů. Jsou proto vybrání mladí lidé a pozváni k jednání rady MNV, s každým konkrétně jednáno co se od něho požaduje. Všichni pozvaní úkoly přijali a tak o výroční schůzi dochází k omlazení nového výboru SPO. Do funkcí přichází mladí, funkci předsedy vykonával Václav Brejla, velitele Jindřich Žižka, preventáře Miloš Šindelář, hospodáře Dian Gabriel a za strojníky Miloslav Pazdera a Josef Škvor. Za členy jsou získáváni další mladí lidé. Nejpřednějším úkolem nového výboru bylo získávání finančních prostředků, neboť 460Kč, které měl sbor v pokladně, nemohlo stačit. Peníze zajistili a nastoupila se cesta k výcviku členů formou nácviku na požární soutěže. Pomáhali pan Zíma z Podělus a Karel Starý z Týnce, ale nejvíce pomohli požárníci z Krhanic, kteří poskytli pomoc radou, organizací i materiálem.
Přišly i úspěchy a dnes má sbor založeno družstvo mužů i mladých hasičů. Zúčastňují se všech soutěží, na kterých dobře reprezentují sbor. Dále se sbor zúčastňuje všech akcí pořádaných v obci a plní stanovené úkoly. V letošním ročníku se vede především mužům z Chářovic, kteří po čtyřech kolech vedli tabulku Benešovské hasičské ligy. V Loňském ročníku této soutěže byli chářovičtí na vynikajícím 2. místě!
-jip-, SDH Chářovice
