„V roce 1966 bylo v celé republice uloveno 895 kusů daňčí zvěře. A dá se očekávat, že za pár let ulovíme stejný počet jen v okrese Benešov. Početní stavy a tedy i lov daňčí zvěře roste ve většině lokalit republiky, není to specifikum okresu Benešov. Mezi hlavní příčiny růstu populace patří vhodné životní podmínky, dostatek potravních zdrojů, mírné zimy, přizpůsobivost a podobně,“ řekl Zdeněk Kůta.
Na druhou stranu se podle něj snižuje populace srnčí zvěře, za posledních sedm let jsou její stavy o čtvrtinu nižší. Loni myslivci na Benešovsku ulovili 1 717 kusů srnčí zvěře. „Negativním faktorem je to, že mortalita se u srnčího rovná výšce lovu, tedy že zhruba totéž, co se uloví, zahyne pod koly automobilů a zemědělských strojů při sečích,“ poznamenal Zdeněk Kůta. Populace černé zvěře na Benešovsku podle něj začíná stagnovat. Loni se zde ulovilo 4 073 kusů, což je historicky druhé nejvyšší číslo. V rámci republiky bylo uloveno přes 185 000 divokých prasat, což je poměrně velké číslo. „Vysoký výskyt černé zvěře je dán především pěstovanými plodinami na polích. Čím více osetých ploch řepkou a kukuřicí, tím více divočáků,“ konstatoval Zdeněk Kůta.
Výsledky mysliveckého roku 2016 ve 104 honitbách okresu Benešov, respektive územních správních celků Benešov, Vlašim a Votice, představila chovatelská přehlídka trofejí, která se uskutečnila 18. a 19. března ve Struhařově. Předcházela jí páteční kontrola trofejí ulovené zvěře, kterou uživatelům honiteb ukládá zákon o myslivosti. Odborníci zjišťují, zda byla zvěř lovena dle plánu lovu a posuzují její chovnou kvalitu, a to na základě parametrů rohů a parohů odpovídajících konkrétnímu věku. Ke kontrole byly předloženy i zbraně kňourů a na přehlídce byly vystaveny i lebky lišek.
Ve Struhařově bylo k hodnocení předloženo 1 056 trofejí, 930 z nich pak bylo vystaveno na přehlídce. Největší zastoupení měli srnci (740 vystavených trofejí, z toho 7 medailových) a daňci (159 vystavených kusů, z toho 19 medailových). Na výstavě bylo k vidění 23 trofejí muflonů, z nichž 12 splňovalo parametry pro udělení medaile. „Nejlepší populace muflonů žije v oblasti Dalešic a Stranného podél Vltavy, kde se jedná o velmi kvalitní chov ve volné přírodě,“ dodal Zdeněk Kůta. Jeho slova potvrdil také jednatel okresního mysliveckého spolku Vojtěch Poslušný: „Mufloní zvěř je u nás na velmi dobré úrovni, srnčí v takové kvalitě nemáme.“
Výstava trofejí je také místem setkání myslivců z regionu, především mysliveckých hospodářů, kteří mohou diskutovat o naplňování záměrů mysliveckého hospodaření, o pozitivních i negativních trendech vývoje populací zvěře, chovatelských cílech a celkové koncepci myslivosti v příslušné oblasti. „V sále nebylo vidět jen lidi v zeleném, přišla i laická veřejnost, ženy a děti, protože toto setkání má také neobyčejný společenský rozměr. Potkávají se tu lidé z celého okresu, kteří se třeba dlouho neviděli,“ upozornil první místopředseda Okresního mysliveckého spolku Benešov Jan Slabý. V rámci doprovodného programu se představil mistr šperkař Josef Mrňák z Hejnic, řezbář Milan Klement z Křivsoudova a soubor trubačů Benešovské horny. Návštěvníci mohli také využít služeb kynologicko-veterinární poradny druhého místopředsedy Okresního mysliveckého spolku MVDr. Luboše Kuneše.
Ve Struhařově se přehlídka uskutečnila podruhé za sebou a zdá se, že zde na nějaký čas zakotví. Podle Vojtěcha Poslušného se obec nachází prakticky uprostřed okresu a sál zdejšího OU Struhařov a Restaurace Jiskra nabízí kvalitní zázemí.
Okresní myslivecký spolek Benešov má 1 146 členů, kteří jsou členy 87 mysliveckých spolků a tří honebních společenstev. Vlastní líhňařské středisko pro odchov bažantů v Maršovicích, kde se ročně líhne až 15 000 bažantích kuřat, která slouží pro potřeby honiteb. Spolek prostřednictvím myslivecké komise spolupracuje s referáty životního prostředí obcí s rozšířenou působností a konzultuje s nimi otázky chovu zvěře, veterinární problematiku nebo myslivecku legislativu.
Jaroslava Tůmová, PR Posázaví
