Pane Jeništo, je to deset let, co naše země vstoupila do Evropské unie. Jak hodnotíte náš vstup do EU?
„Vstup do Evropské unie byl jediný logický krok, který jsme mohli udělat. Náš stát se v srdci Evropy nemůžeme vyčlenit, naše ekonomika je závislá na mezinárodních obchodních vztazích. To je jedna věc, druhá věc je, že na tom nejen ekonomicky nejsme tak, abychom si mohli hrát na Švýcarsko. Vstup do Evropské unie byl tedy rozumný a správný krok.“
Evropská unie však v očích mnohých obyvatel nepřinesla to, co si představovali. Jaký je Váš pohled na věc?
„Jak se situace v Evropě vyvíjí, tak bych neřekl, že je to jen špatné nebo jen dobré. Jsou oblasti, které nám samozřejmě přinášejí prospěch. Jedním z příkladů jsou třeba dotace. Tuto oblast mohu posuzovat zejména z pohledu Vlašimi velmi pozitivně. Během deseti let se nám povedlo získat finanční prostředky z EU dosahující k částce 600 miliónů korun.“
To je opravdu hodně peněz. Ostatně, investice nejen z dotací jsou ve městě vidět. Existuje nějaké porovnání jednotlivých měst?
„Zrovna nedávno se v některém celostátním tisku objevilo srovnávání a prezentace jednotlivých měst. Uváděla se zde i částka, kterou se podařilo městům získat z dotačních fondů. Bohužel jsem v danou chvíli nebyl u počítače a nedostal jsem se k odpovědím do redakce včas. Pokud bychom se však do prezentace dostali, tak určitě budeme patřit mezi nejlepší města. Většina uvedených měst se pohybovala v maximální výši 300 miliónů korun.“
Peníze z dotací jsou tedy tím pozitivním následkem vstupu do EU…
„Samozřejmě. Dotace jsou určitě dobrým krokem a za tyto prostředky se povedlo některým městům vylepšit jejich ráz, zmodernizovat, zkvalitnit život obyvatel a obnovit mnohé kulturní památky. Mezi další pozitiva bych například uvedl aktuální záměr EU podpořit zaměstnanost mládeže, který jsme probírali na senátním Výboru pro záležitosti Evropské unie, kterého jsem členem.“
Můžete nám přiblížit, o co se konkrétně jedná?
„Jedná se o finanční podporu pro oblasti, kde je vysoká míra nezaměstnanosti mládeže. Na tuto problematiku bude vyčleněno zhruba šest miliard euro. Finanční prostředky by pak byly rozděleny hlavně do problémových oblastí Evropy i do našeho severního regionu. Abychom však nezůstali pouze u dotací. Pozitivem bude i sjednocování různých technologií, například způsob plnění nádrží plynu do automobilů a mnoho dalších věcí.“
Dobrá, pozitiva máme, ale jistě se najdou i negativní následky. Například kauza rumu a pomazánkového másla…
„Samozřejmě, ne vše je růžové a některé kroky směřují k potlačování národní identity v určitých oblastech, ať už je to potravinářský průmysl, nebo nějaké další obory, což se nám samozřejmě nelíbí a myslím si, že by v tomto směru Evropská unie mohla být benevolentnější. Podle mého názoru však také hodně záleží na vládní garnituře, jakým způsobem se jí podaří podobné věci vyjednat. Já osobně jsem byl například hodně zklamaný tím, že Slovensko a Rumunsko si na rozdíl od nás vybojovalo prodloužení pravidla N+2 na N+3 pro čerpání dotací alokovaných na léta 2011 a 2012. To nyní oběma zemím umožní o rok déle realizovat projekty a samozřejmě mnohem víc vyčerpat. My jsme za rok 2011 přišli o 10 miliard, za rok 2012 hrozí ztráta dalších 20 miliard, které bychom měli teoreticky vracet. Pokud by se nám vše povedlo jako na Slovensku a v Rumunsku, umožnilo by to možná finanční prostředky dočerpat, my jsme si to ale, bohužel, nevyjednali.“
Jak je to možné?
„Nemám informace proč a jak je to možné, ale zkrátka to tak je. Vládní garnitura a její orgány mají nějaké vyjednávací možnosti, ale je to prostě vysoká politika. Myslím, že i v budoucnu bude hodně záležet na tom, jaké postavení, vážnost a tedy i vyjednávací úspěchy bude naše země u evropských orgánů mít.“
Jak tedy celkově hodnotíte Evropskou unii?
„V celkovém pohledu hodnotím Evropskou unii spíše pozitivně, protože zejména v ekonomické oblasti nám členství v unii určitě hodně pomáhá a pomohlo. V této době, vzhledem ke konfliktu na Krymu a východu Ukrajiny, náhle posuzujeme a intenzivněji vnímáme také otázku bezpečnosti. Myslím, že i zde je členství v EU a NATO určitým uklidňujícím prvkem, přestože všichni věříme v brzké uklidnění situace a jejího řešení beze zbraní a bez dalších obětí na životech. Přes mé spíše pozitivní hodnocení vlivu EU na naší zemi ale podezřívám a někdy i obviňuji orgány unie, že si v mnoha případech snaží přisvojit kompetence, nebo nám vnutit implementaci svých zákonů, které, nejen dle mého názoru, jasně překračují hranice subsidiarity, tedy práva každé země řídit určenou oblast vlastní právní či jinou legislativou, ale posouvají nás pomalounku polehounku do formy evropské federace. Chceme to? V tuto chvíli na to určitě není nikdo z členů připraven. Možná i proto měly v nedávných volbách do evropského parlamentu úspěch i euroskeptické strany či hnutí. Sám jsem zvědavý, jak se to v činnosti všech evropských institucí v dalším volebním období projeví.“
Ještě otázka ohledně přijetí eura. Jaký je Váš pohled na jeho přijetí?
„Nespěchal bych na to a nikdo na to zřejmě nespěchá. Není tady tlak na rychlé zavedení eura, ale pokud nastane ekonomicky, legislativně i politicky příhodná doba, tak s tím velký problém nemám. Bude třeba hlavně striktně ohlídat možné negativní dopady na občany, podnikatele a firmy. Pokud bude evropská ekonomika fungovat, tak nás to do budoucna stejně nemine. V tuto chvíli za sebe říkám, že není žádný spěch se vstupem do eurozóny.“
Blíží se komunální volby a půjde o křeslo starosty. Už se tím zabýváte?
„Nedávno jsme měli schůzku naší kandidátky. Všichni máme chuť a elán jít do voleb podobně, jako v minulých volbách.“
Co bude stěžejním bodem vaší kampaně?
„Budeme se snažit prezentovat výsledky naší práce, záměry a plány v dalším volebním období, protože to jsou asi jedny z nejdůležitějších kritérií, které by měl volič posuzovat. Volič je buď spokojený, nebo ne a je na něm, aby posoudil, zda jsme svou práci dělali k jejich většinové spokojenosti, nebo si myslí, že to naši volební soupeři budou dělat lépe. Výsledné rozhodnutí je na něm. Jen doufám, že se během kampaně neobjeví nějaká podpásovka typu lži, pomluvy, fámy apod. Čestného volebního souboje se nebojíme. Na druhou stranu musím říct, že si velmi cením atmosféry spolupráce v minulých zastupitelstvích napříč politickými stranami. To není běžná věc v jiných městech.“
Určitou kritiku, kterou jsem já osobně zaregistroval, vyvolala asi výstavba nového zimního stadionu.
„Už když se začal stavět zimní stadion, tak byla část odpůrců, ale to je zcela normální. Pokud by se stavěl nový kulturní dům, byla by situace obdobná, pouze by se kritiky stala jiná skupina lidí. Nicméně, již první sezóna ukázala, že výstavba zimního stadionu Na Lukách byl jednoznačně krok správným směrem. Stadion byl plný od rána do večera, školy, školky, hokejové oddíly, amatérská liga, veřejnost a další skupiny sportujících. Na konci sezóny mě kontaktovalo hodně těch skeptiků skoro s omluvou, že nevěřili v tak nabitý každodenní program. Mohu zde popisovat nadšení činovníků hokejového svazu nebo hokejových soupeřů, kteří nejlépe posoudí rozdíl mezi současnými a minulými podmínkami. Do budoucna bychom rádi do Vlašimi dostali i nějaké přátelské mezistátní zápasy mladších kategorií, jako tomu bylo na fotbalovém stadionu. Na zimní stadion jsme navíc v současné době zakoupili certifikovanou umělou plochu, která by měla sloužit k všestrannému využití. Trénovala tu několik dní hokejbalová reprezentace do 18 let. Zájem má také inline reprezentace. Trénují zde vlašimští sportovci, hala slouží vlastně jako velká tělocvična. V tomto roce vše postupně vyzkoušíme a v příštím pojedeme naplno ihned po rozpuštění ledu.“
Co když se Vám nepodaří obhájit křeslo starosty?
„Občan-volič je ten, kdo má rozhodovací pravomoc. Je dobře, že člověk nemůže vykonávat funkci, kde ho lidé nechtějí. Blíží se volby a všichni jsme na startovní čáře. Pokud my neuspějeme, všimněte si množného čísla - volby jsou kolektivní soutěží - pokud neuspějeme, bude nás to mrzet, budeme smutní a víme, že s tím nic neuděláme, ale asi na tom budeme lépe než Brazilci, pokud nevyhrají „své“ fotbalové mistrovství světa. Jen bych si přál, aby k volbám přišlo co nejvíce občanů.“
Děkuji za rozhovor.
Autor: Jiří Paýr
Ale, ale, copak to starosta Vlašimi a senátor říká o lživé kampani před komunálními volbami? V kampani před senátními volbami pan starosta ve studiu ct24 sdělil svým voličům, ze už kandidovat na starostu nebude s tím, ze pokud bude zvolen senátorem, chce se plne věnovat práci senátora. Doporučuji vam pane starosto a senátore v rámci nelzivych kampani začít především u sebe. S pozdravem odpůrce souběhu funkci a platu politiku.