Informační stánek pro pečující osoby a laickou veřejnost bude umístěn právě na oddělení následné péče v čase od 12:00 do 16:00 hod. (pavilonu B - bývalá Střední zdravotnická škola). Čekat zde na vás budou příjemné všeobecné sestry, které ochotně zodpoví vaše otázky týkající se problematiky dekubitů. U stánku si prohlédnete ukázkové lůžko s antidekubitní matrací, antidekubitní pomůcky a pomůcky pro preventivní ošetření kůže. Připravena bude i ochutnávka doplňků stravy k podpoře hojení dekubitů. Kromě toho všeho bude navíc možnost si prohlédnout nové prostory oddělení následné péče, které bylo slavnostně otevřeno 18. října 2017.
„Dekubity (proleženiny) jsou častým zdravotním problémem na celém světě. Představují bolestivou a finančně nákladnou komplikaci, která hrozí mnoha lidem především vyššího věku. Proleženinám je ale často možné předcházet např. polohováním nemocného, vhodnými polohovacími pomůckami, používáním speciální matrace, atd. Důležitá je i správná výživa a přípravky na ochranu pokožky,“ přiblížila problematiku proleženin Eva Lažanová, vrchní sestra oddělení lůžek ošetřovatelské péče.
V benešovské nemocnici se problematikou vzniku dekubitů zabývají dlouhodobě. Funguje zde Edukační tým sester pro hojení ran, který zajišťuje edukaci pacienta, event. rodinných příslušníků v péči o ránu, provádí konzultace při péči o ránu na lůžkových odděleních, spolupracuje s ambulancí pro hojení ran, spolupracuje s nutričními terapeutkami, dále provádí školení zaměstnanců na seminářích zaměřených na péči o rány a sleduje novinky v péči o rány.
„V rámci Světového dne STOP dekubitům bychom se rádi podělili o naše zkušenosti v péči o proleženiny především s rodinami pečujícími o své ležící příbuzného, u kterých je vysoké riziko výskytu dekubitů. Právě pro ně bude 16. listopadu připraven již zmíněný informační stánek. Dekubity totiž představují značnou zátěž a snížení kvality života nejenom pro pacienty, ale i pro osoby, které o ně pečují,“ vysvětlila vrchní sestra Lažanová.
Prvním příznakem proleženin je začervenání pokožky, bolestivost, pálení nebo mravenčení v místě vzniku. V dalších stádiích se začínají tvořit puchýře a dochází k postupnému odumírání pokožky a svalů. V nejpokročilejších stádiích může dojít i k postižení kosti.
Hlavní příčinou vzniku dekubitů je tlak, který působí mezi kůží a podložkou (postel). Tento tlak způsobuje stlačení tkání, které tak nejsou prokrvovány a okysličovány, čímž dochází k odumírání tkáně odborně nazývané nekróza. K této nekróze se poté přidávají infekce. K nejvyššímu tlaku dochází na kostních výčnělcích, jako jsou kyčelní klouby, sakrální výběžky, paty, křížová kost či kostrč. Někdy se objevují i na zadní části hlavy, ramenou, lícní kosti, okolo lopatek, na kotnících, na boční straně kolen, u palce na noze nebo ploskách chodidel.
Důležitější než intenzita tlaku je pro vznik proleženin doba jeho působení. Vznikají totiž velmi rychle, asi mezi 1–6 hodinami. Z tohoto důvodu jsou nejvíce ohroženi dlouhodobě ležící pacienti, lidé v bezvědomí, pacienti s demencí, osoby nad 70 let a osoby s poškozením míchy.
„Pro starší osoby jsou dekubity rizikovější kvůli změně vlastností kůže – klesá elasticita vláken, zhoršuje se vnímání bolesti, zvyšuje se propustnost kůže, nedochází k dobré přeměně kůže a snižuje se množství krevních cév. Vyšší riziko mají pacienti s nedostatečnou výživou, jelikož mají sníženou přirozenou schopnost hojení ran. Proto je nutné dbát na kalorickou hodnotu stravy, dostatek vitamínů a minerálů. Také obezita je spojená se zvýšeným výskytem proleženin, protože obézní pacient působí na podložku větší tlakovou silou, a tudíž dochází k většímu útlaků tkání,“ doplnila rizika dekubitů paní Lažanová.
Dalšími rizikovými faktory je deprese, snížení imunity, změny průtoku krve, těžké pooperační a poúrazové stavy (jako jsou zlomeniny dolních končetin). Mezi nepříznivé vlivy dále patří anémie (chudokrevnost), dehydratace, diabetes, jaterní choroby, selhání ledvin, nádory, cévní onemocnění, poruchy mozkové činnosti, intoxikace léky, úrazy mozku a míchy.
(jhm)
