Pojďme se od sebe inspirovat a občas si přitom ze sebe udělat legraci, protože některá srovnání budou vždy jen subjektivní. Co je lepší? Jogurt Danone nebo Sedlčanský hermelín nebo snad benešovský chléb či vlašimské uzeniny? Budeme vděčni za vaše návrhy na zajímavá témata do souboje týdne. V redakci Jiskry je to jasně dané, Vlašimsko - Benešovsko je zastoupeno 50:50, a tak se souboj bude odehrávat již v redakci mezi redaktory. Ring volný, box prosím...
O tom že je parkování problémem, se v současné době hovoří na mnoha místech naší vlasti, a proto se redaktoři Jiskry rozhodli porovnat tento problém v největších městech našeho regionu - Benešově a Vlašimi.
DOPRAVA V KLIDU (PARKOVÁNÍ) V BENEŠOVÉ
Jak se změnila dopravní situace v Benešově za poslední tři roky? „To je na posouzení občanů. My se snažíme o odstranění krizových míst jak na místních komunikacích, které jsou v majetku města, tak na komunikacích ve vlastnictví Středočeského kraje.“ Říká starosta Benešova Jaroslav Hlavnička, se kterým jsme rozmlouvali o dopravě a parkování ve městě. Vedení města se skutečně dopravě ve městě věnuje, dokládají to i informace, které na našich stránkách našim čtenářům přinášíme. Město se za uplynulé tři roky skutečně zabývalo zlepšením dopravy, výstavbou nových osvětlených přechodů, výstavbou nových parkovacích ploch zejména v sídlišti Bezručova, kde je situace dlouhodobě neudržitelná. V neposlední řadě je třeba jmenovat výstavbu nové komunikace Karla Nového, propojující ulici Vnoučkovu s ulicí Dukelskou a vytvářející s ulicí Tyršova nový vnitroblok, umožňující novou výstavbu téměř ve středu města, podél jižní strany této ulice…
PATROVÁ PARKOVIŠTĚ
Ale abychom byli konkrétní. Do dnešního dne přibyla v Benešově dvě parkoviště. V ulici Karla Nového záchytné parkoviště s kapacitou přibližně 100 míst (v prostoru bývalých Pražských kasáren) a nové patrové parkoviště s kapacitou 34 míst v ulici Na Bezděkově a 33 míst v ul. Bezručova. „Toto patrové parkoviště je obyvateli lokality hojně využíváno. A pokud by Vaše otázka směřovala k potřebě procentuálního vyjádření, pak tuto informaci máme pouze zprostředkovaně, ale bylo by možné v pozdních odpoledních hodinách hovořit o 75 až 80 procentním využití.“ Informuje nás J.Hlavnička.
Toto je ale první dokončené z dalších čtyř plánovaných parkovišť. „V letošním roce bude zahájena výstavba druhého patrového parkoviště s kapacitou 37 míst (ulice Bezručova) a 33 míst (ulice Na Bezděkově). Pro další období je plánována výstavba druhého podlaží nad stávajícím objektem parkoviště v ulici Bezručova s celkovou kapacitou 99 míst. Z toho 51 míst v prvním podlaží, tedy v tom stávajícím a 48 míst ve druhém podlaží. Poslední v této lokalitě bude pak patrové parkoviště Vlašimská-Bezručova s kapacitou buď 38 míst (ulice Bezručova) a 38 míst (ulice Vlašimská). To vše za předpokladu příznivého vedení podzemních inženýrských sítí. V případě, že překládky těchto IS, náklady na jejich přeložení, přesáhnou mez rentability, bude kapacita snížena na 29 a 29. Další nová parkovací místa pak letos vznikla výstavbou ulice Karla Nového v počtu 37 míst včetně 3 míst pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace.“ Uvádí starosta města.
Dvoupatrová parkoviště Bezručova - Na Bezděkově.
274 NOVÝCH MÍST
Celkem tedy za období tří let vzniklo v Benešově, v součtu 100+33+34+37+37+33, 274 nových parkovacích míst. Ovšem bez započtení tzv. záchytného parkoviště v Táborských kasárnách, které je v provozu od roku 2010.
ZÁCHYTNÁ PARKOVIŠTĚ
Vrátíme-li se k velkému záchytnému parkovišti na nástupní ploše před ubytovací budovou v areálu bývalých Táborských kasáren, tak podle slov pana starosty přesně plní takovou funkci, s jakou město počítalo. To znamená možnost dlouhodobého parkování zejména pro obyvatele z blízkého i dalekého okolí, kteří dojíždějí za prací buď do Benešova, nebo popřípadě využívají vlakových či autobusových spojů pro dojíždění za prací nejen do hlavního města.
A počítá město do budoucna s dalším záchytným parkovištěm v jiné lokalitě? „O vybudování dalších záchytných parkovišť město v současné době neuvažuje. Prozatím je tato kapacita pro město dostatečná. Pokud mluvíme o záchytných parkovištích jako o prostoru, který je možný využívat zdarma, pak na stejném principu je otevřeno parkoviště v prostoru bývalých Pražských kasáren s přibližně shodnou kapacitou, tedy 100 parkovacích míst.“ Informuje nás J. Hlavnička.
Záchytné parkoviště v areálu bývalých Táborských kasáren. Využívají ho především lidé dojíždějící za prací mimo Benešov.
PARKOVÁCÍ HODINY
V minulém roce zavedlo město parkomaty. Parkovací hodiny byly instalovány ke zvýšení obrátkovosti na jednom parkovacím místě ve středu města v květnu 2012 v počtu 101 kus a od listopadu přibylo dalších 19 kusů v ulici Vnoučkova a části ulice Tyršova. „Výhledově, po dokončení revitalizace ulice Tyršova, ač toto řešení připadne již na nové vedení města, je uvažováno s instalací i v této části. Buď obdobných hodin, nebo jiného sofistikovanějšího systému, příkladmo instalace systému inteligentního chytrého parkování nejen pro tuto ulici, ale i pro celé centrum města, umožňující, vyjma optimalizace obrátkovosti (krátkodobá stání), současně zefektivnit dohled nad platební kázní řidičů.“ Vysvětluje starosta J.Hlavnička.
NOVÁ PARKOVACÍ ZÓNA
V současné době je dokončena výstavba a uvedena do provozu nová parkovací zóna v ulici Mendelova. Jedná se o první část souboru staveb, vedoucích ke zlepšení pěšího a v souvislosti s ním i automobilového provozu v této lokalitě. Soubor těchto staveb zahrnuje celkem tři stavby. První, jak jsme výše sdělili, je již v provozu. Obsahuje rozšíření chodníku od budovy Vyšší odborné školy a Střední zemědělské školy směrem ke křížení ulice Mendelova a Nádražní, vybudování podélných stání K+R (pro rodiče přivážející děti do ZŠ Dukelská) a parkovací místa kolmá podél chodníku z ulice Mendelova k MŠ Dukelská (pro rodiče přivážející děti do MŠ). „Toto parkoviště slouží výhradně pro rodiče odvádějící děti do školky, popřípadě ze školky. Zneužívání těchto míst bude zajištěno parkovacími hodinami vydávanými mateřskou školou a pouze s těmito hodinami umístěnými za oknem automobilu je možné toto parkoviště využít.“ Zdůrazňuje starosta.
Druhou stavbou plánovanou na příští rok je pak zlepšení bezpečnosti přechodu ulice Mendelova u podchodu pod tratí, spolu s vybavením přechodu led svítidly na opačné straně, v ulici Hodějovského. „K této stavbě ještě náleží úprava stávajícího parkoviště (rozšíření plochy) v ulici Pražská, přiléhající ke křížení ulic Pražská-Mendelova.“
Poslední, třetí částí tohoto souboru staveb, je úprava zaústění ulice Mendelova do ulice Nádražní se zajištěním bezpečného přechodu chodců, pokračujících do ulice Hodějovského podél železniční trati směrem na Prahu. Tyto stavby plánuje město pro příští rok.
ÚPRAVA VEŘEJNÉHO PROSTORU S PODZEMNÍM PARKOVIŠTĚM – ULICE KARLA NOVÉHO
Ve stadiu studie je akce „úprava veřejného prostoru s podzemním parkovištěm ulice Karla Nového, Benešov“, zahrnující prostor pod hlavní budovou bývalých Pražských kasáren až k stávajícímu objektu bytového domu s „Italskou cukrárnou“, tvořící pravoúhlou trojúhelníkovou plochu s přeponou ulice Karla Nového a dvěma stranami - první podél budovy ve vlastnictví AČR, druhou tvořenou pěší zónou podél hranice pozemků, tvořící vnitroblok a přiléhající k ulici Pražská. „Tato stavba podzemního dvoupodlažního parkoviště spolu s úpravou veřejného prostoru na střeše tohoto objektu je orientačně vyčíslena na 115 mil. Kč. Stavbu podzemního parkoviště nelze rozumně etapizovat, lze ji ale provést po částech. Otázkou je jen částka, kterou ročně město do rozpočtu uvolní.“ Informuje nás J. Hlavnička.
Kapacita dvoupodlažního, částečně díky konfiguraci terénu podzemního parkoviště, je přes 200 míst pro automobily, přes 30 míst pro moto a v celkovém řešení je pochopitelně pamatováno na automobily s plynovým pohonem, na parkování osob se sníženou schopností pohybu a orientace a v neposlední řadě na matky, převážející děti s kočárky. Tato studie je představena na výstavě v přízemí polikliniky od 14. listopadu do13. prosince jako jedna z vícero navržených úprav veřejného prostoru v našem městě.
Studie ulice Karla Nového s podzemním parkovištěm.
SROVNÁNÍ DOPRAVY V KLIDU S JINÝMI MĚSTY
Jaká je tedy podle Vás současná situace ohledně parkování ve městě?
„Každé nové řešení čehokoli, co je po dlouhá léta ustáleným zvykem, si zcela samozřejmě, tak, jak už je v Čechách zvykem, své kritiky najde. A pokud se tedy, v našem případě, pohybujeme v ranku automobilismu, tím spíše. Je třeba si uvědomit, že chodníky patří chodcům, o zeleni ani nemluvě a stání na komunikacích má svá pravidla, daná zákonem. Pohlédnu-li do minulosti, kdy se stupeň automobilismu v sedmdesátých letech pohyboval v počtu 72 osobních automobilů na 1000 obyvatel, pak s údaji z roku 2011, kdy na 1000 obyvatel připadá 462 osobních automobilů, je při stávajícím urbanistickém řešení měst zřejmé, že se po komunikacích pohybuje přibližně 6,4 krát více osobních automobilů. Všechny tyto automobily je pak třeba někde krátkodobě a dlouhodobě odstavit. Urbanismus měst, včetně našeho města, utrpěl v minulosti nemilosrdné rány výstavbou panelových sídlišť, spojenou s neustálým hladem po nových bytech, se zahuštěním výstavby, vše bez řešení dopravy v klidu, tedy parkování vozidel. V dlouhodobém horizontu pětiletek jaksi s rozvojem automobilismu nebylo počítáno. Do tohoto problému pak ještě v centrech měst vstupuje zásobování a krátkodobé parkování zákazníků zásobovaných objektů. Obé je běh na dlouhou trať, ale první kroky jsou již učiněny a další se připravují v rámci dalších územních studií. Parkovací dům v ulici Nová Pražská po schválení změny územního plánu, parkovací dům na nakládací rampě ČD, další možné jsou ve stadiu jednání s vlastníky pozemků.“
Když byste srovnal tuto problematiku s ostatními městy, jako je třeba Vlašim, Votice, jak je na tom Benešov?
Obávám se, že srovnání s okolními městy, jako je Vlašim, Votice, není možné. Každé z těchto měst má svou historii, svoje historické urbanistické řešení a každé z těchto měst bylo jinou mírou socialistické urbanizace postiženo. Je dle mého názoru na každém z měst, aby se s touto situací vyrovnalo po svém, s přihlédnutím k výchozím podmínkám, kde na předním místě je financování těchto úprav.
Poznámka (důležitá - základní) na okraj: V podstatě nelze zapomínat, že před úpravami na povrchu je třeba se vyrovnat s vedením inženýrských sítí, především vodovodních a kanalizačních řadů a přípojek, které, pokud byly budovány v období socialistického realismu, jsou ve své většině v neutěšeném stavu, vyžadují kompletní výměnu, a tím další peníze, peníze, peníze…
V závěru je nutné uvést, že si město Benešov v současné době nechává zpracovat „Audit dopravy v klidu“. Tak se jmenuje projekt, který zpracovává aktualizaci auditu z roku 2006. Z důvodu nově vzniklých parkovišť a parkovacích míst je třeba tento materiál obnovit. Z auditu pak vyplynou další opatření.
Parkování u ulici Karla Nového - navrhovaný objekt o celkové užitné ploše 6 560 m2 nabídne celkem 219 parkovacích míst pro automobily a 31 míst pro motocykly. Z celkového počtu stání bude 21 míst určeno pro parkování automobilů s plynovým pohonem, 12 stání bude určeno pro parkování osob se sníženou schopností pohybu a 6 míst bude vyčleněno pro matky s kočárky.
Vstup do objektu je zajištěn trojicí komunikačních jader, z nichž jedno je vybaveno výtahem pro bezbariérové užívání stavby. Dispozičně a konstrukčně je plocha podzemích garáží rozdělena do tří celků. Pohyb vozidel mezi jednotlivými podlažími garáží zajišťuje dvojice vnitřních ramp. Plánované jsou dva vjezdy, které navazují na v současné době dokončenou obslužnou komunikaci v ulici Karla Nového. Součástí stavby budou i toalety a víceúčelové pronajímatelné prostory.
Vícepodlažní parkovací dům ve Vlašimi
Problematiku parkování si dobře uvědomují ve Vlašimi, kde se k situaci ve městě vyjádřil starosta Luděk Jeništa. „Parkování je dnes problémem takřka v každém městě. U nás je o něco palčivější vzhledem k výstavbě dvanáctipodlažních panelových domů prakticky v centru města,“ řekl na úvod starosta Vlašimi s tím, že při budování panelových domů bylo vlastnictví automobilu spíše výsadou a při současném trendu je samozřejmostí mít více aut v rodině. Tím pak vznikají problémy s parkováním. V nedávné minulosti se řidiči potýkali s velkým množstvím omezení při rekonstrukci historického centra města a po rekonstrukci dokonce hrozilo výrazné omezení parkování. „Při rekonstrukci historického centra byly určité názory a tendence parkování zrušit nebo alespoň výrazně omezit, ale nakonec jsme parkování zachovali na všech třech náměstích,“ vysvětlil Jeništa.
PLACENÉ PARKOVACÍ ZÓNY
Po rekonstrukci historické části Vlašimi se na radnici rozhodli o zavedení placených parkovacích zón. Zpoplatněné je parkování právě v historické části Vlašimi a jednak v prostoru polikliniky. „V historickém centru byly parkovací automaty součástí evropského projektu s pětiletou dobou udržitelnosti. Máme zde nejnižší možnou cenu: 5Kč za 30 minut. Dále se platí v areálu polikliniky - rovněž 5Kč za 30 minut,“ vysvětluje Jeništa s tím, že o zpoplatnění dalších míst, která projdou rekonstrukcí, se bude také uvažovat. A o jaká místa se jedná a s jakými možnostmi parkování se zde dá počítat? „Ve studiích na rekonstrukci ulic Komenského, Lidická a Riegrova se počítá rovněž s podélným, šikmým nebo kolmým parkováním,“ prozrazuje dále starosta Vlašimi.
Placené zóny ve Vlašimi fungují ve všední dny od 8:00 do 17:00 a o sobotách od 8:00 do 12:00. Poté mohou lidé parkovat bez placení na všech parkovištích.
PARKOVACÍ PLOCHY OMEZENY VÝSTAVBOU
Mnozí lidé však místo parkování v placených zónách parkovali jinde. Možností měli hned několik. Jednalo se o parkovací plochy pod průmyslovou školou, u pošty, na nádraží a pod Varšavanem. Jenže i tyto parkovací plochy byly a nebo ještě jsou z velké části mimo provoz, tedy kromě parkování u nádraží. Za vše může rekonstrukce teplovodního systému. „Samozřejmě, že každá stavba v exponovaných místech má vliv nejen na běžnou dopravu, ale i na dopravu v klidu - tedy i na parkování. V současné době se dokončuje komplexní rekonstrukce tepelného hospodářství, a pokud dáváte kilometry trubek do země v centru města, tak je to pohroma - omezení, objezdy, zábory prostranství, stavební stroje, nepořádek. Ale je to stavba absolutně nezbytná a prostě se to musí vydržet! Do zimy bude hotovo, už se topí a ulice se vracejí do původních provozů,“ žádá občany ještě o chvíli strpení starosta Vlašimi a poukazuje na důležitost stavby.
Jiná situace však nastala s parkováním pod průmyslovou školou. „Pod průmyslovkou staví soukromý majitel multifunkční dům s komerčními prostory v přízemí a byty v podlažích,“ osvětluje uzavření této parkovací plochy.
PROBLÉMY PLACENÉHO PARKOVÁNÍ
Své oběti si vyžádaly i placené zóny. Žižkovo náměstí, kde se musí za parkování platit, za poslední měsíce zchudlo o několik obchodů. Jaký je pohled na tuto problematiku očima starosty? „Žižkovo náměstí prošlo určitým procesem, který je patrný v mnoha městech, kde se obchodní zóna nebo centrum postupně přesouvá do jiné lokality a zároveň je vše ovlivněno vznikem a fungováním obchodních řetězců. Po dokončení projektu rekonstrukce historického města nám chvíli trvalo, než jsme zprovoznili parkovací automaty. V té době nám chodily stížnosti, že obchodům škodí neustále plné náměstí, kde celodenně bez poplatku parkovali studenti, zaměstnanci, návštěvníci atd. a pro zákazníky tu místo nebylo, což byla pravda. Zavedli jsme placené parkování a po nějakém čase nám přišla petice, že obchodům škodí právě toto placené parkování, které ale na druhou stranu opravdu zajišťuje zákazníkům volná parkovací místa. Nyní, pokud na Žižkovo náměstí potřebujete jet, kdykoli zaparkujete. Myslím, že problém je někde jinde, platba 5Kč za půl hodiny stání není příčinou poklesu obchodní aktivity obyvatelstva v této lokalitě. Ty příčiny jsou jinde a jsou jaksi globálnějšího charakteru,“ rozvádí tento problém Jeništa.
REZIDENČNÍ PARKOVÁNÍ POD VARŠAVANEM
Řešením problémů s parkováním ve Vlašimi by mohla do budoucna vyřešena vícepodlažní budova s kapacitou přibližně tří stovek parkovacích míst. „Největší parkovací plocha je dnes pod „Varšavanem“ a je využívána tzv. v jedné ploše. Proto jsme nechali zpracovat studii, která by navrhla využití tohoto pozemku v mnohem větší míře. Studie je variantní, ale obsahuje minimálně jedno podzemní a dvě nadzemní podlaží a může obsahovat až 300 parkovacích stání včetně míst invalidních a pro motocykly. Počítá se s tzv. rezidenčním parkováním pro okolní bytové domy i s parkováním krátkodobým, a můžeme jednat i o případném odprodeji do osobního vlastnictví části těchto míst. Vše je ovšem otázkou delšího časového horizontu,“ plánuje nejvýše postavený muž na vlašimské radnici. „Bohužel, žádná bývalá kasárna ani jiné plochy se u nás nenacházejí,“ naráží závěrem na současnou možnost parkování v bývalých kasárnách v Táborské ulici v Benešově.
-jip-
