„Nová stálá expozice seznámí s historií kláštera i řádu sv. Benedikta, s významnými rukopisy, které vznikaly v klášterním skriptoriu a také se stavebními podobami Ostrovského konventu. Ty budou návštěvníkům předvedeny formou 3D projekce jako krátká pomyslná návštěva kláštera v jeho jednotlivých vývojových etapách. Další vizualizace ukáže středověký vzhled zaniklého města nad soutokem Sázavy s Vltavou v místě dnes zvaném Sekanka, které je tradičně s Ostrovským klášterem spojováno,“ uvedl vedoucí projektu Jan Vizner. Připomněl, že právě ostrovský klášter založený roku 999 stál u počátků osídlování dolního Posázaví. Celá řada zdejších obcí spojuje svůj vznik či první historickou zmínku s mnišskou komunitou na Ostrově, která byla v počátcích známých dějin i prvním a dlouho jediným nositelem kultury a vzdělanosti celého regionu.
Muzeum návštěvníkům ukáže v reálných rekonstrukcích možnou podobu vnitřních prostor románského kláštera, interiér středověkého venkovského domu nebo model sídliště ze 13. století. Snahou pracovníků muzea je prostřednictvím moderně pojaté expozice uvést návštěvníky do doby, která předcházela založení a vzestupu Jílového, jež se v období vrcholného středověku přeměnilo z havířské osady v královské horní město a po ostrovském klášteru postupně přejalo úlohu ekonomického i kulturního centra celého kraje.
Naučná stezka vede ze Sekanky na Ostrov a ke kostelu sv. Kiliána, který byl historicky součástí širšího klášterního komplexu. Je na ní deset informačních panelů, které slovem i obrazem seznámí návštěvníka s historickou podobou míst, na která přichází, s jejich dějinami a s výsledky archeologických průzkumů. Součástí každého panelu bude velkoplošný snímek s vizualizací, který ukáže, jaký pohled se v tomto místě návštěvníkovi naskytl před staletími.
Benediktinský klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle je třetím nejstarším řeholním domem v Čechách a druhým mužským konventem založeným pouhé dva roky po nejstarším mužském klášteře v Břevnově. Byl vybudován na přelomu prvního a druhého tisíciletí a stál za osídlováním a rozvojem dolního Posázaví a středního Povltaví. Probošství, která měl po celých Čechách, byla nositeli vzdělanosti. Kulturní úlohu Ostrovského kláštera podtrhuje celá řada významných iluminovaných rukopisů vznikajících v klášterních skriptoriích. Úlohu kláštera jako významné architektonické dominanty dokumentují výsledky archeologických výzkumů, díky nimž známe jak jeho románskou podobu, tak následující vrcholně gotickou přestavbu před jeho zničením husity roku 1420.
Zaniklé středověké městečko, v současnosti zvané Sekanka, je významnou lokalitou z pohledu archeologie i historie. V druhé polovině 13. století bylo významným centrem, které nemělo v širokém okolí obdoby, neboť nedaleké Jílové bylo tehdy pouhou malou hornickou osadou. Předpokládá se, že za vznikem Sekanky stál Ostrovský klášter; nabízí se ale také myšlenka, že by jejím zakladatelem mohl být přímo český král, a že by tedy mohla být jedním z mnoha pokusů Přemysla Otakara II. o založení dalšího královského města. Pro archeologii je to lokalita prvořadého významu, neboť výzkum, který zde pro Archeologický ústav ČSAV v 50. a 60. letech 20. století prováděl Miroslav Richter, stál u základů moderní archeologie středověku.
Jaroslava Tůmová, PR Posázaví o.p.s.
