Na Mezinárodní den válečných veteránů se konají bohoslužby, různé přehlídky nebo setkání s veterány. Příslušníci aktivních záloh chodí vždy tento den do práce v uniformě.
Symbolem vzpomínky na válečné veterány je červený vlčí mák. Jenž se stal symbolem díky básni V polích flanderských, kterou před sto lety v květnu na frontě složil kanadský lékař a důstojník John McCrae a v které truchlí za padlé. "Nezachováte-li nám padlým věrnost svou my spánku nedojdem, byť nadál vlčí máky zrají na polích flanderských," zní poslední verše této básně. Celý český překlad básně si přečtěte ZDE
V zahraničí, zvláště ve Velké Británii jsou v den veteránů města i vesnice zaplaveny vlčími máky, pokud i vy chcete přispět na různé projekty věnované veteránům, můžete si zakoupit vlčí mák na několika místech v naší republice nebo na internetu.
Při příležitosti dnešního Mezinárodního dne válečných veteránů vám přinášíme článek o jednom z válečných veteránů, který sloužil v září 1938 v Sedlčanech. Řeč bude o Metoději Pleském, který byl velitelem vzpoury v Sedlčanech, jež měla zvrátit události Mnichovského diktátu. Pleský je známý i jako legionářský spisovatel, mezi jeho nejznámější knihy patří pětisvazkové dílo Velezrádci.
Metoděj Pleský se narodil 22.dubna 1891 v Domašově u Brna na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Po absolvování české reálky a sochařské školy se tímto řemeslem i živil. První světová válka ho zastihla při plnění základní vojenské služby u c.k. pěšího pluku 8, se kterým odjel do Haliče. Již v roce 1915 přeběhl do ruského zajetí, v roce 1916 vstoupil do československých legií a účastnil se i památné bitvy u Zborova. Do své nové vlasti-Československé republiky se vrátil již v hodnosti kapitána v roce 1920.
Za První republiky absolvoval několik škol pro vysoké armádní důstojníky. Již v hodnosti majora sloužil kupříkladu u pěšího pluku 47. v Turnově, v roce 1927 byl povýšen na podplukovníka a převelen do Českých Budějovic. Krátce sloužil i u horského pěšího pluku ve slovenském Ružomberoku, načež byl opět převelen, tentokrát do Mladé Boleslavi. V roce 1937 byl přeřazen do výslužby, ale v roce 1938 opět aktivován a stal se velitelem pěšího pluku 205. v Sedlčanech, jež vznikl za všeobecné mobilizace zejména ze záložních vojáků. A právě zde se stala ona událost, jež Metoděje Pleského asi nejvíce proslavila.
1.října 1938 se do rukou armádního generála Sergeje Vojcechovského dostala zajímavá zpráva, velitel I. Sboru mu hlásil, že má informaci, že u pěšího pluku 205. v Sedlčanech si podplukovník Pleský nechal sezvat důstojníky a vyzval je k tažení na Prahu, svržení vlády a záchraně toho co ještě jde. Metoděj Pleský sám tuto myšlenku inicioval, měl již i připraveny plány který prapor co v Praze obsadí. Aby podpořil své argumenty prohlásil následující: „Pánové, Praze je zle. Rozkrádají nám naši krásnou zem, pro kterou jsem v legiích bojoval. Já jako jeden z jejích spolutvůrců to nemohu připustit“. Námitky, že v čele vlády je generál Syrový podplukovník Pleský odbyl konstatováním, že nikdy nikomu nevelel, nemá vlohy ani vojenské ani politické a je tedy třeba konat. Podplukovník Pleský se tedy vydal do Prahy, chtěl zde získat důležitého spojence, legionářského generála Radolu Gajdu. Svého bratra v boji, zde ale nezastal a ani vzkaz se mu nepodařilo pro absenci důvěryhodného člověka předat.
Tato vzpoura byla následně vyšetřována, naprostá většina zmobilizovaných důstojníků v pěším pluku 205. byla na straně Pleského, proto se vyjadřovali neurčitě, či situaci zlehčovali. Naopak jeho zástupce major Jelínek z aktivní služby byl právě ten, kdo na jeho případ upozornil nadřízené. Pro zásah z vysokých armádních kruhů byl jeho případ nakonec zameten pod koberec. Metoděj Pleský se následně zapojil do odboje, po porážce Francie se přesunul do Británie, kde pracoval ve zbrojním průmyslu. V roce 1942 se při štědrovečerní večeři v Národním domě v Londýně dopustil urážky prezidenta Beneše, za což byl pro ohrožení dobrého jména čs. vojska potrestán kárným výborem MNO.
Po skončení války se vrátil do vlasti a hodlal pokračovat jako legionářský spisovatel, leč pro zhoršující zdraví zemřel 18.srpna 1953.
Pplk. pěch. Metoději Pleskému byla udělena následující čs. i zahraniční vyznamenání: ruský Kříž Sv. Jiří 4. stupně (udělen 1916), 3. stupně (1917), 2. stupně (1918), francouzský Válečný kříž s palmou (1919), italský La Croccal Merilodi Guerra (1920), spojenecká Medaile vítězství, Čs. válečný kříž 1914-18 a Revoluční medaile (vše 1920).
Zdroj: Rozhlas Brno a Opevnění z roku 1938 Postavení Vltava od Radana Láška
