Počasí celé akci přálo. Spolkový dům se začínal plnit uvnitř i venku před ním už v dopoledních hodinách. Přesně v poledne zahájil akci symbolicky zvon místní kapličky. Jako první si vzala slovo hlavní organizátorka akce paní Hana Průchová, která přivítala přítomné, prozradila program celého dne a následně předala slovo starostovi obce Postupice Miloslavu Půtovi. Po něm se mikrofonu ujala Ing. Ilona Kahounová z Pozova se zprávou o činnosti Sboru dobrovolných hasičů. Na závěr promluvil další z organizátorů, bývalý novinář, Jan Jelínek. Jeho proslov přítomným přiblížil nejen historii Nové Vsi a jeho okolí, ale i to, jak důležité je vracet se do rodných míst, do míst, kde jsme vyrůstali a kde žili naši předkové. Po jeho projevu nezůstalo jedno oko suché: „Podíváme-li se na mapu Československa, tak naše vesnice je malinkou pihou krásy na tváři naší země, vzletně nazývané srdcem Evropy. Je maličká rozlohou a počtem obyvatel, ale veliká tím, že spočívá v kraji, jímž bouřlivým krokem také kráčely dějiny českého národa“.
Poté následovalo vystoupení novináře, umělce a imitátora v jedné osobě, pana Jiřího Černého. K poslechu, a později i k tanci, vyhrávala kapela Hasičára z Lísku. O uhašení žízně se postarali pánové Jan Kahoun a Jiří Khek, kteří okupovali bar a při tom nestačili narážet sudy s pivem. Občerstvení v podobě grilované krkovičky a bůčku si vzala na svá bedra již zmiňovaná Ilona Kahounová společně s Jiřím Vilímkem. Podotýkám, že příležitost ochutnat tak skvěle upravenou krmi si nechala ujít jen opravdu malá část návštěvníků (mezi nimiž já nebyla…). Nechyběl ani stánek s několika druhy kávy a sladkostmi, či prodejní pultík s keramikou a proutěným zbožím, které zajistila firma z Chotýšan. Největší ohlas ale sklidila výstava fotografií z historie jednotlivých rodin, ať už novoveských či z okolních vsí, umístěná ve spolkovém domě. Nahlédnout bylo možno též do místní kroniky Sboru dobrovolných hasičů. Za zmínku stojí i původní a velmi zachovalá opona místních ochotníků pocházející z roku 1924, jejímž autorem je Ruda Vácha z Prahy.
A co říci na závěr? Jistě budou všichni souhlasit s tím, že se akce po všech stránkách vydařila. Vždyť vidět tolik štěstí a úsměvů na tvářích lidí, kteří se neviděli i několik desetiletí, je obraz, který za tu všechnu námahu, čas a v některých případech i za mírné nervy, opravdu stál. Bezesporu je to i díky hlavním aktérům setkání, kterými jsou Hana Průchová, Marie Vaništová, Jan Jelínek a Jiří Jehlička, ale hlavně těch, kteří přišli a svou přítomností vytvořili neopakovatelnou atmosféru. Kdybychom měli vyjmenovat všechny, kteří se na akci podíleli, nestačilo by nám jedno celé vydání Jiskry. Poděkování patří všem rodinám za dodání nádherných fotografií, ale i za to, že si přišli zavzpomínat a pobavit se. Přejme si, abychom se všichni ve zdraví sešli při dalším setkání, abychom nezapomněli na to, že vracet se do rodných míst není jen pouhá fráze, ale je oslavou našich předků, našeho života a našeho kraje.
Soňa Vanhoecke - Vaništová
