Podnět k vytvoření hasičského sboru v Jankově dali hospodářský adjunkt Josef Joachimsthal, představený spojených obcí v Jankově František Pivnička a učitel Karel Havlík. Ti svolali na 25. března 1882 do hostince u Kubeců zakládající schůzi. Sešlo se však jen několik mužů. Proto byla na příští neděli 2. dubna 1882 svolána nová schůze, na které bylo usneseno založit v Jankově hasičský sbor - po Voticích a Neustupově třetí na votickém okrese.
V okamžitě provedených volbách byl zvolen první výbor ve složení protektor Emanuel Genttner, ředitel velkostatku, předseda František Pivoňka, velitel Josef Joachimsthal, pobočník Karel Havlík a členové Josef Tesař, František Slepička a Vojtěch Lukeš z Jankova, František Lukeš ze Lhoty, Josef Vlach a Antonín Polák z Ratměřic. Celkový počet přihlášených byl 52. Tento počet se pak ustálil na 40 členech. Ihned také byla objednána výstroj a už 30. dubna byla přidělena jednotlivým členům. Josef Tesař zhotovil 10 lezeckých sekyrek a s Františkem Slepičkou 2 žebříky.
7. května 1882 bylo započato s výcvikem a pokračováno v něm každou neděli a svátek odpoledne. O příspěvky na činnost byl požádán císař pán, okresní zastupitelstvo, votická záložna, hrabě Chotek a okolní zastupitelstva. Císař dal 60 zlatých, hrabě Chotek 100 zlatých První úspěšný zásah měl sbor už 4. září 1882, kdy u Kulišů zapálily děti stoh slámy.
Dva ze zakládajících členů sboru Josef Joachimsthal a Karel Havlík mají i nesporné zásluhy na založení župní jednoty v našem kraji. V roce 1883 sami sestavili výzvu k založení župní jednoty a rozeslali ji 34 sborům bývalého táborského kraje.
To už sboru nastala běžná práce, kterou s sebou přináší plnění povinností, např. 17. března 1884 večer byli členové sboru vyrušeni poplachem. Během pěti minut byli téměř všichni na svých místech. K požáru však vyjela pouze stříkačka a 4 muži, k dalším nebylo možno dostat koně, protože hořelo prý mimo obvod. 14. dubna 1884 rozhodla valná hromada o zřízení stejnokrojů po vzoru pražských hasičů: poloviční kabáty ze zeleného sukna.
V roce 1887 bylo sboru přiděleno 200 zlatých z hasičského fondu, za ně získali 60m hadic a rekvizitní vůz, zhotovený podle návrhu velitele Josefem Tesařem. 13. listopadu 1887 byl zvolen velitel sboru Josef Joachimsthal do výboru ústřední zemské jednoty hasičské a jmenován čestným členem župy benešovské, 22.7. 1888 pak i čestným členem župy Podblanické.
20. března 1900 se sbor dočkal nové moderní stříkačky, představitelé sboru byli zřejmě i dobrými obchodníky, když cenu stříkačky s 20m hadic 1003 zlatých dokázali usmlouvat na 960 zlatých i se 100m hadic. O dva roky později bylo postaveno nové skladiště, kde byly konečně hasičské potřeby řádně uloženy.
Dlouhý čas snili členové sboru o motorové stříkačce. Protože obec nebyla finančně příliš silná, pustil se sbor do shánění peněz sám. Pořádá plesy, divadla a sbírky, když má pohromadě 7.000Kčs, usnáší se valná hromada 27. února 1929 na koupi motorové stříkačky v ceně 45.000Kčs. Riziko dluhu berou členové na sebe. Teprve nyní se obec rozhodla převzít záruky nad koupí stříkačky. 1. září 1929 je stříkačka slavnostně předána sboru, ale dluh tížil sbor ještě mnoho let.
Během roku 1938 dochází ke slučování žup a vznikají okresní hasičské jednoty. Po nacistickém vpádu vychází 31. března 1939 vládní nařízení č. 97, které stanovuje, že spolky zřízené podle zákona Č. 134/1876 musí prostřednictvím OHJ oznámit, že chtějí nadále vyvíjet činnost, jinak ke 30. červnu 1939 zanikají. Žádost o povolení nového sboru byla povolena Okresním úřadem v Sed1čanech. Ze sboru museli být vyloučeni židé, činnost sboru byla omezena. V roce 1942 ministerské nařízení ukládá sborům převést majetek na obce, což bylo postupně provedeno. Na totální nasazení do říše odchází Jan Páv, gestapo odvádí do svých věznic Ladislava Slepičku a Čeňka Jelínka. Hasičstvo se stává organizovanou složkou odporu proti okupantům.
V letech po druhé světové válce pokračoval sbor neúnavně ve své činnosti hasičské i kulturní. V roce 1951 získal své první auto (ojeté a opravené) a novou závěsnou motorovou stříkačku v ceně 120.000Kčs.
Krásný dárek ke stému výročí získal sbor v roce 1982, kdy členové neúnavnou a obětavou prací opravili bývalou farskou stodolu na prostornou požární zbrojnici a odpracovali zde přes 4000 brigádnických hodin, čímž vytvořili dílo v hodnotě 390.000Kčs.
Hasičský sbor se zúčastňuje veškerých akcí v obci, členové jsou zastoupeni v obecním zastupite1stvu, zúčastňují se veškerých akcí v obci, jsou pořádány různé zájezdy, jako např. Zahrada Čech, Země živitelka a připravují družstvo na okrskové soutěže. V posledních letech zasahovali u sedmi požárů, ve spolupráci s obecním úřadem provádí preventivní prohlídky, dále pořádají plesy, v1astivědné zájezdy, sběr druhotných surovin, výlov požární nádrže, pomoc místnímu ZD a jiné akce. Konány jsou též návštěvy starších členů sboru, zejména při významných životních jubileích, kdy jim jsou předány dárky. Dále byla organizována pomoc při opravě místního kostela, za kterou byl sbor od pana faráře pochválen.
V roce 1995 byl sbor nucen demolovat původní starou zbrojnici do základů a postavit novou, což se podařilo do půldruhého roku provést, důvod náhlého opuštění stávající rekonstruovaná zbrojnice byl její návrat do majetku církve, za níž pan farář požadoval velký nájem, který byl pro obec a sbor nepřijatelný. Předání nové zbrojnice se zúčastnil starosta obce Josef Kocourek, který sám měl velkou zásluhu na jejím postavení.
V současné době se SDH Jankov podílí nejen na kulturním dění v obci, ale také na její reprezentaci v hasičských soutěží. Jednoznačně velkým úspěchem bylo loňské prvenství hasičů z Jankova v Benešovské hasičské lize.
SDH Jankov
