„Děkuji za Vaše otázky, pomohly mi znovu si uvědomit, jak krásné zaměstnání nebo spíš povolání mám.“ Tak končila paní Marta Malotínová své odpovědi na otázky, které jsme jí poslali. Jak tedy vypadá její práce v Terénních odlehčovacích službách?* Jak vlastně vypadá váš pracovní den?
„Naše činnost se odvíjí od názvu služby, poskytujeme ji přímo v rodinách rodinným příslušníkům, kteří se starají o své blízké. Tak přinášíme úlevu nejen nemocným, kteří zůstávají ve známém prostředí, ale i těm, kdo o ně pečují, protože v době naší návštěvy mohou odejít do práce či za vlastními záležitostmi, obstarat si nákupy nebo relaxovat. Někdo si sjedná naši přítomnost třeba na hodinu týdně, k dalším dojíždíme denně i na několik hodin. Každý pracovní den je jiný podle skladby klientů a jejich konkrétních potřeb.
Rodinám svou prací předvádíme, jak provádět hygienu, jak ležící pacienty polohovat, oblékat a přesunovat. Informujeme o kompenzačních a hygienických pomůckách, ukazujeme jejich použití. Dbáme na pitný a stravovací režim klientů, některým přivážíme obědy z kuchyně Hospice Dobrého Pastýře. Doprovázíme je při pochůzkách, procházkách. Zprostředkováváme kontakt se světem, klientům nasloucháme, povídáme si s nimi, pobízíme je ke vzpomínání, čteme, trénujeme paměť, hrajeme hry. Snažíme se o to, aby spolu se svými rodinami mohli žít v podobných sociálních vazbách jako dosud.“
* Co je na vaší práci nejtěžší?
„Naši klienti jsou bez výjimky lidé bolaví, skřípnutí životem, často uzavření do sebe, a tak někdy trvá dlouho, než si získám jejich důvěru, než se mi podaří ukázat jim, že nejsou nadbyteční, že jejich život má i v této podobě smysl. Že jsou důležití pro své blízké, že mají stále svou důstojnost. Jindy je těžké přemostit propast mezi možnostmi klienta a očekáváním rodiny. To všechno jsou situace, které kladou velké nároky. V neposlední řadě jde o fyzicky namáhavou práci, protože domácnosti nebývají zařízeny bezbariérově.“
* Co vás v rámci vašeho povolání nejvíce baví?
„Nepoužila bych výraz „baví“. Naši lidé jsou ve svém údělu krásní a vnitřně bohatí. Pokud k nim přistupuji s úctou a respektem jako k jedinečným osobnostem, které mi mají co dát, tedy nikoliv z převahy zdravého a silného, vzájemně se obdarováváme. A to mě naplňuje radostí.“
Vážení čtenáři,
pokud se nacházíte v situaci, kdy by Vám Terénní odlehčovací služby mohly pomoci, více informací naleznete u vedoucí sociálních služeb Lenky Tůmové (tel.č. 731 480 350) nebo na webových stránkách www.hospic-cercany.cz.
za obecně prospěšnou společnost TŘI, o.p.s připravila
Věra Ziková
