4. prosince nás opustila významná osobnost našeho regionu – literární historička a pedagožka Marie Rút Křížková. Narodila se 15. června 1936 v Miličíně jako Marie Šopejstalová. Její otec Václav byl švec a za nacistické okupace musel opravovat boty důstojníkům SS. Záměrně do nich dával ostré cvočky, které se po čase prodraly k chodidlům a esesákům velmi znepříjemňovaly chůzi. Když se to prozradilo, byl za trest roku 1940 jako sabotér poslán na práci do Německa. V té době měli Šopejstalovi tři děti (nakonec jich bylo pět): Marii, Evu a novorozeného Václava. Když přišel syn na svět, matka onemocněla, protektorátní úřady jí děti odebraly, umístily je do dětského domova v Praze a pak na vychování do dvou cizích rodin. Dívky skončily u sedláka kolaboranta, který je týral, matka je náhodou našla a získala zpět až po roce, podařilo se jí vrátit domů i chlapce.
V září 1942 začala Marie chodit do školy v Miličíně. V mládí žila v Liberci a od roku 1972 v Praze. V šedesátých letech působila jako učitelka. V roce 1968 se jí podařilo ukončit dálkové studium češtiny se specializací na literární historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Doktorát však mohla získat až po sametové revoluci v roce 1991. 13. ledna 1977 se totiž stala signatářskou Charty 77 a po pěti letech vykonávala dokonce funkci mluvčí. Šlo o hrdinské gesto ve prospěch pravdy, protože se v tu dobu sama starala o tři dcery. Není proto divu, že přišla o zaměstnání a musela pracovat jako lesní dělnice a později jako třídička pošty.
V rámci svého oboru – literární historie – se věnovala zejména ediční přípravě a vydávání spisů Jiřího Ortena a české literární tvorbě v terezínském ghettu. Spolupracovala s pražským divadlem Miriam.
V rámci festivalu Ortenova Kutná Hora a stejnojmenné literární soutěže pro mladé básníky (jejíž poroty byla předsedkyní) založila a řídila edici První knížky, která každý rok představuje jeden básnický debut nadějného mladého autora.
Poslední léta trávila Marie Rút Křížková střídavě v Praze a Miličíně. Bohužel žádné z benešovských kulturních institucí se ji nepodařilo pozvat na besedu,A a tak ji většina obyvatel regionu osobně nepoznala. Její život a tvorbu však přibližuje poutavá beseda, jejíž videozáznam je přístupný na webu Knihovny Václava Havla.
Použito archívních materiálů Knihovny Václava Havla (A. Drda) a wikipedie.
