Při výstavbě domů se toto potrubí instalovalo ocelové. Mělo životnost 20 – 30 let. Potom zpravidla zarostlo vodním kamenem a rzí. Následkem toho se stalo, že u konečného spotřebitele se na vodovodních bateriích snižoval tlak
a objem vytékající vody. Voda také velmi často tekla kalná.
Zhruba před 25 lety se přistoupilo k výměnám ležatého potrubí i stoupaček ve všech obytných domech ve správě města Benešov. Na místo ocelových trubek se začaly používat trubky plastové. Kde, kdo se tenkrát domníval a tvrdil, že životnost těchto trubek bude 50 let a více. Dále jako velká výhoda byl uváděn fakt, že plastové potrubí nezarůstá. Kde se tato jistota vzala, není známo. Materiál nebyl vyzkoušen a prověřen dlouholetou praxí. Po dvaceti letech se ukázalo, že potrubí opravdu nezarůstá, ale tam kde je jím dopravována horká voda, dochází k jeho křehnutí a následné snížení pevnosti. Po té je jen otázka času, kdy dojde k jeho protržení a vodovodní havárii. Nejvíce se tento efekt projevuje v těsné blízkosti výměníkových stanic, kde je teplota vody, protékající potrubím, nejvyšší.
Nájemce městských bytů můžeme ujistit, že potrubí je průběžně monitorováno odbornou firmou, která provádí jeho běžné opravy a tipuje potrubí, které je třeba vyměnit.
Poslední případ poruchy ležatého potrubí a následná havárie se odehrála v Zapově ulici v domě
č. p. 1346. Potrubí bylo vytipováno jako nebezpečné a byla naplánována jeho výměna. Než se tak stalo, došlo k několika po sobě jdoucím haváriím a jejich opravám a pak i urychlené výměně. Situace zde byla trochu výjimečná, protože při detailní analýze vzorku původní trubky, bylo navíc zjištěno, že v tomto konkrétním případě bylo již před lety zřejmě nainstalováno kazové potrubí se skrytou vadou už z výroby – viz Foto (trhlina v trubce).
Další foto ukazuje zarostlou ocelovou trubku a na dalším je vidět nové ležaté potrubí.
Připravil: Ing. Vladimír Pechač, Odbor rozvoje města a správy majetku
