Vážené dámy, pánové,
scházíme se zde opět po roce, abychom uctili památku padlých hrdinů. Mužů, kteří bojovali a položili životy za naši svobodu.
Dlouhá léta se zde setkáváme ve skromném počtu. Minuly doby, kdy slavnostní akt skládání pocty těm, kteří se zasloužili o naši svobodu, byl událostí, které byla ze strany veřejnosti věnována velká pozornost. Vážíme si snad svobody méně? Přestává být pro nás toto výročí významné? Upadají hrůzy světových válek v zapomnění?
Žijeme v době blahobytu, bezpečí, ve světě, regálů plných potravin, které nikdy nemohou dojít a které se ve velkém vyhazují, ve světě nabídky nekončící zábavy.
Žijeme ale také v době lásky, úcty, pokory, hrdosti a národního uvědomění? Dokážeme do svých životů vpouštět příběhy druhých lidí, nebo dnešní doba přináší jen vzájemné odcizování se a schopnost semknout se teprve tehdy, když jde opravdu do tuhého?
V letošním roce je to 80 let, kdy 2. sv. válka začala.
1.září 1939 nacistická vojska napadla Polsko a rozhořel se celosvětový konflikt, na jehož konci bylo více než 60 milionů obětí. 7 let, během kterých se odehrávaly hrůzné zločiny proti lidskosti, které by neměly být zapomenuty. Genocida, vyvražďování civilního obyvatelstva, mužů, žen a dětí.
Ani Votičáci nebyli ušetřeni nacistických hrůz. Stojíme zde před památníkem padlých hrdinů, na kterém je vyryto … jmen. Po druhé světové válce zanikla židovská obec, kdy se z koncentračních táborů nevrátilo devadesát sedm votických židů. Vzpomeňme manžele Karabelovy, kteří poskytli úkryt lékaři Dr. Lyčkovi, který ošetřil Jana Kubiše, jednoho z atentátníků na říšského protektora Heydricha. Zahynuli v koncentračním táboře v Mauthausenu. Popraven byl i tajemník Votic Antonín Opička.
Nyní mi dovolte mi ocitovat jednu z největších postav 2. Sv. války Winstona Churchilla:
„Nemohu nabídnout nic než krev, dřinu, slzy a pot. Čekají nás nejtěžší zkoušky. Máme před sebou mnoho, mnoho dlouhých měsíců bojů a utrpení. Tážete se, jaká je naše politika? Řeknu: Vésti válku na moři, na souši a ve vzduchu s celou mocí a ze všech sil, které nám Bůh může dát. Vésti válku proti obludné tyranii, která nebyla nikdy překonána v ponurém, žalostném seznamu lidských vin.“ — Winston Churchill
S hrdostí můžeme říci, že Češi statečně bojovali na všech frontách, vzpomeňme na československé letce, ale i statečné muže a ženy, kteří byli zapojeni v Československém odboji.
Ti všichni bojovali za život v míru, nasazovali své životy, trpěli při výsleších a zvládli i ty nejtěžší zkoušky. A válku proti obludné tyranii vyhráli.
7. května 1945 byla podepsána bezpodmínečná kapitulace německých vojsk v Remeši. Válka skončila a začal nový život. Život plný naděje, radosti.
Všechny velké věci jsou jednoduché, a mnoho jich může být vyjádřeno v jednotlivých slovech: svoboda, spravedlnost, čest, povinnost, slitování, naděje“
I toto jsou slova Winstona Churchilla, poplatná každé době. Je na nás všech, jaké hodnoty budeme vyznávat a jaké prostředí k životu si vytvoříme. Nyní je to na nás.
Vzpomeňme a vzdejme úctu všem, kteří za naši svobodu položili své životy.
