Na počátku stála ročníková, později maturitní práce, které se zabývaly historií židovského obyvatelstva v Neveklově. Díky nim Martin navštívil Židovské muzeum v Praze, kde objevil velice zajímavé sbírky pocházející z Neveklova, a setkal se s pamětníky, od nichž získal velice zajímavé informace týkající se posledních židovských obyvatel Neveklova. Zjistil, že 9. listopadu 1942 byli všichni obyvatelé tohoto etnika odvezeni. Tímto odjezdem končí také jejich mnohasetleté soužití s místními zde v Neveklově. Jako memento zůstal starý židovský hřbitov a budova bývalé synagogy. Opravdu bývalé, za minulého režimu byla velice nešetrně „upravena“, aby mohla posloužit civilním účelům – skladiště, dílna… Dnes chátrá. Měla být oživena právě výstavou, ale jako by chtěla ještě z posledních sil vykřiknout, je nejvyšší čas na nápravu, těsně před plánovanou vernisáží spadly ze stropu vlivem velkých teplotních výkyvů štuky ze stropu a tím se stala nebezpečnou.
Přesto Martin ze svého záměru neustoupil. Díky ochotě pana vikáře Církve bratrské mohl využít církevní prostory. Výstava, která se mohla uskutečnit díky finanční podpoře Nadace O2 SmartUp, tak mohla spatřit světlo světa.
Slavnostní vernisáž proběhla ve středu 28. března. V programu, který Martin zajistil, vystoupil Pěvecký sbor Základní školy Jana Kubelíka pod vedením M. Šaffkové. Mimo jiné zazněly překrásné židovské písně. Svými milými a zároveň poučnými příspěvky vernisáž obohatili pan vikář Tomáš Trávníček, který přiblížil něco z terminologie judaismu a také z historie synagogy, a pan magistr Michal Sejk, ředitel Okresního archivu Benešov a radní Města Neveklov zároveň, jenž připomněl nelehký úděl Židů. Dále mohli návštěvníci během výstavy ochutnat pravé židovské pokrmy, charoset, maces či hummus s arabským chlebem. Účast veřejnosti byla nad očekávání. Přišli lidé domácí, ale i přespolní, přišli s cílem poznat něco nového z historie i z pouhé zvědavosti. Někteří chtěli zjistit, co je to ta synagoga, kde vlastně stojí. I oni se dočkali. Po prohlídce expozic a ochutnávce se mohli společně s Martinem k synagoze dojít podívat a alespoň nesměle nahlédnout do jejích žalostně vyhlížejících prostor. Není tedy divu, že veřejnost s nadšením přivítala snahu o její znovuzrození, že lidé přispěli do sbírky, která byla součástí akce (vybralo se 2.192 Kč), a připojili své podpisy pod výzvu k její obnově.
Součástí výstavy byly také předměty pocházející z 2. světové války, které zapůjčili místní lidé. Proč tyto předměty určitě není třeba objasňovat – připomínaly dobu, která život zde na Neveklovsku krutě ovlivnila, změnila mnohé osudy a po jejím skončení již nic nebylo jako dříve. Z obavy, aby se při stěhování výstavy něco nezatoulalo, byly po vernisáži uklizeny a vráceny majitelům, zatímco hlavní panely byly spolu s možností nahlédnout do synagogy pro veřejnost k dispozici také během Bílé soboty. Následně budou panely spolu s doprovodnými materiály (informační letáčky a složky s informacemi o historii židovského osídlení v Čechách i v Neveklově, které Martin nechal vytisknout) přemístěny do Informačního centra v Neveklově, kde budou přístupny po celou následující turistickou sezónu.
Martin dokázal, že mezi mladými lidmi jsou lidé šikovní, aktivní, lidé, kteří chtějí obohatit své okolí. Dokázal, že školní práce není jej biflování, ale že se může stát inspirací pro dobrou věc. Díky škole vznikl nápad. Problém – finance? Dokázal, že je možno najít řešení. Požádal o podporu Nadaci O2 v programu SmartUp. Sem směřuje velký dík, ale i jasný vzkaz, že takto vynaložené peníze určitě pomohly dobré věci.
Ale největší dík a ocenění patří samozřejmě Martinovi. On sám byl pilířem, který držel vše ostatní.
M. Hulanová
