Květnové srážky jsou bohatší a v nadmořské výšce 400 metrů spadne průměrně kolem 80 milimetrů. Se stoupající nadmořskou výškou vzrůstá množství srážek asi o 5% na každých 100 metrů.
Délka dne se postupně prodlouží o 75 minut, téměř na 16 hodin. Slunce svítí přibližně 240 hodin za měsíc, což je asi 13 % celoročního svitu.
Hnojení trávníku - trávník, který často sečeme, je velice kvalitní, ale tímto zákrokem je značně vyčerpáván. Proto je dobré v době, kdy sečeme 1 až 2krát do měsíce, trávník přihnojovat. Sypká hnojiva se však nepodaří vždy rovnoměrně rozhodit. Pokud máme větší plochu trávníku, můžeme pro rovnoměrný rozhoz použít speciální ruční rozmetadlo. Zařízení máme zavěšené před sebou na popruhu a otáčením kliky dosáhneme rovnoměrného rozhození hnojiva. Pokud máme menší plochu trávníku, rozpustíme ve vodě hnojivo Kristalon trávník a roztokem zalijeme plochu. Hnojivo je tak rovnoměrně rozprostřeno.
Ve druhé polovině dubna až začátkem května je vhodná doba k výsevu okurek nakládaček a polních salátovek. Osivo vzejde asi po čtrnácti dnech, tedy většinou již po ledových mužích a mladým otužilým rostlinkám již nehrozí namrznutí. Osivo vyséváme nejčastěji po dvou až třech semenech na vzdálenost 30 až 40 centimetrů od sebe. Vzdálenost řádků by měla být minimálně 100 cm s ohledem na mohutný růst rostlin do šířky - pokud okurky nepěstujeme na opěrné síti. Mezi spolehlivé odrůdy s bohatými výnosy a kvalitními plody patří Charlotte F1, Ornelo F1, Everest F1, Twigi F1 a další.
Jahody potřebují vodu a vzduch - v době kvetení potřebují jahodníky dostatek vody. Závlaha by však měla být šetrná, bez zbytečného zmáčení otevřených květů. Rostliny přirychlované pod fóliovým tunelem potřebují také přístup vzduchu a opylovačů. Přes den je proto nezbytné pravidelné větrání.
Nebezpečná je i vysoká teplota - v květnu sledujeme pravidelně teploměr, protože se bojíme nočních mrazíků. Škodit však mohou i vysoké teploty, které se touto dobou také vyskytují. Zejména při slabším větrání v teplých slunečných dnech prudce stoupá teplota ve sklenících i fóliovnících. I když pěstujeme teplomilné druhy, jako jsou okurky, rajčata a papriky, musíme pamatovat na to, že i ony špatně snášejí teplotu nad 35 °C. Optimální teplota pro okurky je asi 25 °C přes den a 16 až 18 °C v noci. Rajčata se dobře opylují pouze při teplotě 15 až 30 °C, přičemž potřebují i pohyb vzduchu. Paprika při vyšších teplotách shazuje květy, případně i mladé plody.
Odkvetlé cibuloviny - na jarních cibulovinách, zejména na tulipánech a narcisech narůstají po odkvětu poměrně velké semeníky. Měli bychom je odstranit co nejdříve, aby neodebíraly živiny cibulím, které si chystají zásoby na příští rok. Zelené listy naopak živiny dodávají, proto je necháme, až dokud nezežloutnou a neseschnou. V tomto období cibule také ocení přihnojení a za sucha závlahu.
V okrasné zahradě řežeme a zmlazujeme odkvetlé dřeviny, například zlatici. Některé pouze prosvětlíme, starší vyžadují pro zachování pěkného tvaru a podporu kvetení v příštím roce i mírné zmlazení zpětným řezem.
Přesazujeme, dělíme a zmlazujeme trvalky, které už odkvetly. Na místě určeném pro novou výsadbu předem zlikvidujeme vytrvalý plevel a půdu vylepšíme kompostem. Za suchého počasí zajistíme dostatek vody. Dokud neobnoví růst, chráníme je před prudkým sluncem.
V ovocné zahradě ve fenofázi kvetení nebo po odkvětu je ještě vhodná doba řezu broskvoní, popřípadě i jiných peckovin. Tento zásah připadá v úvahu především v oblastech s vyšší nadmořskou výškou.
Můžeme rovněž prosvětlit nadměrně rostoucí a zahuštěné koruny jabloní a hrušní a to těch stromů, u nichž jsme neuskutečnili zimní průklest. Zmírníme tím nežádoucí bujný růst. U mladých nebo přeroubovaných stromů vylamujeme koncem května až červnu takzvané vlky - letorosty prorůstající obvykle pod místem řezu starší větve.
Během května dokončujeme přeroubování ovocných stromů, nejprve třešní, višní, slivoní, meruňek, později hrušní a jabloní nenarašenými rouby za kůru. Vyvazujeme výhony u štíhlých vřeten nebo ovocných stěn do podvodorovné polohy za účelem urychlení plodnosti a omezení růstu.
Při dokvétání jabloní a slivoní provádíme postřik proti pilatce jablečné a švestkové přípravkem Calypso v dávce 2,5 ml/10 litrů vody. V některých lokalitách si pěstitelé stěžují na to, že jim slivoně neplodí i když bohatě kvetou. Hlavním důvodem je to, že pilatka švestková v době květu naklade vajíčka do květů z nichž se vyvine larva, která způsobuje červivost malých plůdků, které následně opadávají. Tento škůdce dělá velké škody, uvádí se 80 až 100%. Též pilatka jablečná způsobuje velmi velké škody, hlavně na letních a sladkoplodých odrůdách jabloní.
V květnu vyvěšujeme feromonový lapač na obaleče jablečného, ten slouží k monitorování výskytu škůdce. Obaleč se líhne za teplých večerů, kdy teplota ve 22 hodin dosahuje více než 17 °C, v této době můžeme očekávat nálet tohoto škůdce. Při zjištění většího náletu obaleče ve feromonovém lapači provedeme po týdnu postřik bio přípravkem Madex nebo Biobit, který po týdnu zopakujeme. Ochranu můžeme též provést přípravkem Calypso. Obaleč jablečný má většinou dvě generace. První generace většinou nalétá na přelomu května a června a druhá na přelomu července a srpna, tyto uvedené termíny jsou pouze orientační, konkrétní nálety obaleče závisí na teplotě v této době. Bio přípravky na ochranu proti obaleči jablečnému Madex a Biobit dodává Biocont Laboratory Brno, tato firma též dodává bio přípravek NeemAzal na ochranu rostlin proti mšicím.
Řez ořešáku vlašského provádíme dle doporučení pana Matejska v období, kdy nové přírůstky dosahují 10 až 15 centimetrů. V této době řezné rány nejméně slzí a do konce vegetace se na řezných ranách vytvoří největší zával. Rány hned po řezu zahladíme ostrým nožem, ošetříme latexem s přídavkem Kuprikolu. Po zaschnutí latexu na ošetřené rány naneseme vrstvu štěpařského vosku, který po zaschnutí přetřeme latexem. Takto ošetřené rány nepotřebují žádnou údržbu po dobu dvou roků.
Vinná réva - v květnu nastává čas na provádění podlomu, tedy vylámání všech nepotřebných či nevhodných výhonů, které by keř zbytečně zahušťovaly a oslabovaly. Je nutné ho dělat v době, kdy jsou výhony ještě v bylinném stavu. Do začátku květu se doporučuje případné přihnojení dusíkatými hnojivy, zvláště je-li půda pod keři využívána pro pěstování podplodin. Během rašení zkontrolujeme , zda se neuvolnily úvazky držící konce tažňů v oblouku. Celoročně kontrolujeme zdravotní stav, neboť již na jaře mohou být napadané zejména škůdci. Brzy po vyrašení je možné na keřích najít stopy po prvních škůdcích, kteří na mladých měkkých částech rašících výhonů sají. Jsou to roztoči, z nich někteří mohou způsobovat značné škody, jako svilušky nebo hálčivec révový , jehož vpichy způsobují kadeřavost listů. Chránit keře je možné biologicky nasazením dravého roztoče Typhlodromus pyri nebo chemickými přípravky např. Omite 570 EW nebo Magus 200 SC.
Petr Kumšta
