Dešťových srážek je také málo, od 50 milimetrů v nižších polohách pod 70 mm v nadmořské výšce 600 metrů.
Slunce je stále skromnější, nad obzorem je jen 10 hodin denně a z toho svítí na zem 100 až 115 hodin za celý měsíc, což je pouhých 6% celoročního úhrnu.
Poslední sklizeň zeleniny - na přelomu září a října obvykle přicházejí první mrazíky, které ukončí vegetaci. Než mrazy nastanou, posbíráme poslední plodovou zeleninu, která už při nízkých teplotách skoro neroste a těžko dozrává. Na mráz je citlivá také červená řepa a mrkev. Slabší mrazíky naopak nepoškodí celer, pór a růžičkovou kapustu. Kořenové zeleniny opatrně vyrýváme, aby nedošlo ke zlomení kořenů. To platí především pro černý kořen, který je velmi křehký. Pastiňák a černý kořen můžeme nechat na pozemku a sklízet v průběhu zimy, pokud nebude půda zamrzlá, nebo lze sklizeň posunout až do jara. Pro skladování bychom měli použít pouze zeleninu zdravou, mechanicky nepoškozenou. Ukládáme ji ve vhodných prostorách, které jsme s předstihem vydezinfikovali.
Topinambury, "brambory diabetiků", se v zahradách pěstují poměrně málo. Rostlina v létě svítí žlutými květy a vegetaci končí na podzim. Když její nadzemní části zvadnou, je čas na sklizeň úrody. Vyndaváme však pouze tolik hlíz, kolik v nejbližší době spotřebujeme. Při uskladnění na vzduchu totiž velmi rychle vadnou. Vykopávat je můžeme celou zimu.
Před zimou také nesmíme zapomenout na rostliny tvořící zimní dekoraci našich domovů. Mochyně patří mezi nemnoho trvalek okrasných svými plody. Po usušení drží měchýřky svůj tvar velmi dlouhou dobu.
Podle průběhu počasí můžeme postupně čistit záhony s letničkami. Celý záhon zryjeme a doplníme o základní živiny (draslík, fosfor) jednosložkovými hnojivy (síran draselný, draselná sůl, superfosfát) . Prospěšné je také dodat do půdy organické látky, např. kompostem. Pokud je půda hodně kyselá, můžeme její pH upravit přidáním mletého vápence.
Bór patří mezi důležité stopové prvky. Zlepšuje hospodaření rostlin s vodou, podporuje nasazení květů a plodů, příznivě působí na klíčení pylu a ovlivňuje skladovatelnost plodů. Velmi náročné na bór jsou všechny košťáloviny, mák, celer, ovocné stromy a réva vinná. Bór je dobře rozpustný ve vodě, a proto je v našich klimatických podmínkách silně ohrožen vyplavením, zejména na kyselých a písčitých půdách. Nedostatek bóru u celeru způsobuje dutiny uvnitř bulvy. U ovocných stromů se bór hromadí v plodech. Jeho nedostatek proto pociťují nejvíce mladé listy a plůdky. Již v červnu jsou na slupce jablek zřetelné nepravidelné hnědé zkorkovatělé skvrny, někdy lehce vyvýšené. Slupka se na postižených místech krabatí a praská, nejčastěji u kališního konce. Plody se deformují, praskají a buď brzy opadávají, nebo hnědnou, scvrkávají se a zůstávají suché na stromech, Při nedostatku bóru u hrušní pozorujeme na plodech mělké povrchové prolákliny, pod kterými nacházíme korkové vrstvy buněk. Při zjištění nedostatku bóru provádíme mimokořenové doplnění bóru postřikem na list u ovocných stromů po sklizni nebo před rašením v koncentraci 0,6% tj. 6 gramů na jeden litr teplé vody. U zeleniny 20 dní po výsadbě, druhý postřik za měsíc v koncentraci 0, 2%.
Ve správné sklizňové zralosti postupně sklízíme a vhodně uskladníme všechny odrůdy zimních jablek a hrušek. Zásobují nás vitamíny a minerály po celou zimu. S plody zacházíme velmi opatrně. Malé, mechanicky poškozené nebo deformované ovoce vyřadíme při česání a co nejdříve je zpracujeme na šťávy, mošty nebo využijeme v kuchyni. Skladovací prostor pro ovoce má být chladný (2 až 5 °C), větraný, nepříliš světlý, má v něm být dostatek vzduchu, nemá být příliš suchý (80 až 90%) a přirozeně se v něm nesmějí vyskytovat žádní škůdci. Ideální je ukládat jablka a hrušky na police či regály jednotlivě. Na první pohled pak odhalíme každé ohnisko hniloby. Ukládáme-li ovoce v bednách, pak pro lepší sledování můžeme také postavit bednu s jablky, navlečenou do fólie, na dřevěné špalíčky. Fólie by neměla ležet přímo na plodech. Potom do ní uděláme jeden až dva otvory na každý kilogram obsahu.
Vlašské ořechy usušíme na slunci, v suché místnosti, ve stodole či na půdě. Teprve zcela suché ořechy nasypeme do koše nebo sáčku, který propouští vzduch. V žádném případě nesmíme ořechy umývat ve vodě, protože často nemají zcela uzavřenou skořápku a voda, která pronikne dovnitř, může způsobit zplesnivění obsahu.
Chceme-li omezit houbovou strupovitost jabloní a hrušní, ošetříme stromy krátce před opadem listů postřikem krystalického hnojiva močoviny v koncentraci 5 až 7%. Vzhledem k vysokému obsahu organického dusíku v močovině snížíme potřebu dusíkatého hnojení v následném roce.
Pokud v extenzivních výsadbách obrýváme půdu pod korunami stromů, spojíme tuto práci s dodáním organické hmoty, nejlépe kompostu, nebo s přihnojením průmyslovými hnojivy fosforečnými a draselnými. Vycházíme ze zásobení půdy jednotlivými živinami podle výsledků půdních popř. listových rozborů. Přehnojení může být pro ovocné dřeviny často škodlivější než mírný nedostatek některého prvku.
Ve druhé polovině měsíce začíná období výsadeb. U většiny druhů ovocných stromů, s výjimkou broskvoní, dáváme přednost výsadbě podzimní před jarní. Stromky či keře by však měly být dostatečně vyzrálé ve dřevě, což mnohdy postrádají jednoletí štěpovanci. Při jakékoli manipulaci nesmí u stromku přeschnout kořeny. Je jistější, když na dobu 24 hodin před výsadbou ponoříme rostlinu s kořeny do vody. V této době můžeme vysazovat rybíz a angrešt, protože brzy zjara raší. Keře sázíme tak hluboko, aby byly nejspodnější pupeny zakryty zeminou asi 10 až 15 cm. Dají se vysazovat i další ovocné druhy s výjimkou broskvoní, které sázíme přednostně až na jaře. Dbáme, abychom si ve školce zakoupili pouze jakostní a zdravý výsadbový materiál.
Réva vinná - v říjnu se věnujeme především sklizni hroznů a jejich zpracování. Termíny sklizně jednotlivých odrůd se určují podle množství vytvořených cukrů a podle jejich poměru ke kyselinám, které by neměly být vysoké ani u pozdních odrůd. V každém případě by hrozny měly být zdravé, protože z částečně poškozených a napadených hroznů je sice možné vyrobit víno, ale kvalita bude vždy nižší. Stejně tak i hrozny stolních odrůd by měly být zdravé a navíc i na pohled vzhledné a atraktivní.
Petr Kumšta
