V tomto měsíci se sníží průměrná teplota přibližně o jeden stupeň a bude jako v červnu ve 400 metrech nad mořem na úrovni 16 °C. Takovéto teploty vyhovují rozmnožování ze řízků a zakořeňování. Ani teplota půdy se v tomto měsíci příliš nemění, na povrchu je kolem 20 až 22 °C a ve hloubce jednoho metru okolo 10 °C, teplota je rovnoměrná bez výrazných výkyvů.
Dešťových srážek bývá také dostatek, od 65 do 100 milimetrů vodního sloupce, tj. (na každý čtvereční metr naprší 65 až 100 litrů) podle nadmořské výšky.
Délka dne se pomalu krátí, koncem měsíce o více než jeden a půl hodiny na 13,3 hodiny a tak nám slunce dopřeje jen 220 hodin slunečního svitu což je 12ˇ% celoročního průměru.
Trvalky kvetou jako o závod. Sušit můžeme téměř všechny části rostlin (květy, listy, stonky, semeníky, plody atd.). Důležité je správné načasování sklizně (poupě, plný květ, atd.), protože jinak při sušení dochází k znehodnocení materiálu (květy odkvetou i při sušení, semeníky se rozpadnou, atd.). K sušení využijeme teplou, dobře větranou a tmavou místnost například, půdy, kůlny a pod.
Z hlíznatých rostlin rozkvétají kromě jiřinek ještě zahradní mečíky. Protože jsou květenství těžká, může být prospěšná vhodná opora. Květy jsou velmi vhodné k řezu a můžeme z nich vytvořit opravdu ohromné kytice. Aby dlouho vydržely ve váze, řežeme je v době, kdy začínají rozkvétat první poupata. Do vody ve váze je dobré přidat některé přípravky, které prodlužují trvanlivost květů.
Truhlíky osázené balkónovými rostlinami stále na plno kvetou. Kromě zalévání a přihnojování musíme také hlídat výskyt houbových chorob. Za teplého a suchého počasí se objevuje padlí, za vlhka plíseň šedá. Koncem měsíce můžeme začít s odebíráním řízků pro uchování matečných rostlin přes zimu. Týká se to především fuchsií, pelargónií a některých vegetativně množených letniček.
V srpnu přestaneme přihnojovat rostliny hnojivy s vyšším obsahem dusíku, který podporuje růst. Naopak na dobré vyzrávání rostlinných pletiv, které je podmínkou úspěšného přezimování dřevin, mají pozitivní vliv hnojiva s převahou draslíku.
V plném proudu je sklizeň modrých peckovin. Jsou to především v tuto dobu zrající švestky a pološvestky. Čerstvé plody se vyznačují vysokým obsahem minerálů, vitaminů a zvláště antioxidačních látek, které působí významně proti stárnutí buněk. Dbáme na optimální termín sklizně, aby ovoce bylo již zcela vyvinuté, vybarvené, ale přitom ještě pevné, nerozměklé, což je důležité zvláště při jakékoli přepravě. Nerovnoměrně zrající odrůdy sklízíme postupně probírkou.
Pokračujeme v doplňkovém letním řezu bujně rostoucích stromů jádrovin. Účinky tohoto zásahu byly již několikrát popsány. Kromě toho, že má oslabující efekt na růst stromů, omezujeme odřezáváním celých dlouhých letorostů fyziologické poruchy plodů a zlepšujeme jejich vybarvení. Současně odstraňujeme i ty letorosty nebo listové růžice, které jsou napadeny padlím. To platí především u odrůd jabloní citlivých na tuto houbovou chorobu např. Idared.
Pokračujeme v základním řezu peckovin tak, abychom tuto práci zvládli do konce srpna. Při pozdějším termínu řezu peckoviny špatně hojí rány a jsou napadány klejotokem. Důležité je po řezu ošetření větších řezných ploch přípravky stromový balzám, štěpařský vosk nebo latex s přídavkem Kuprikolu.
Včas podpíráme stromy přetížené úrodou, aby se nerozlámaly větve nebo celé koruny. Z ovocných stromů mají nejvíce křehké dřevo slivoně.
Proti hořké pihovitosti (fyziologické skvrnitosti) jablek aplikujeme u citlivých odrůd poslední postřik kapalným hnojivem Kalkosol 25, což je chemicky chlorid vápenatý. Vápník v přijatelné formě lze dodat na list i ledkem vápenatým, nikoli ledkem amonným s vápencem, což je běžně dostupné hnojivo.
Dokončujeme očkování jabloní, hrušní, slivoní, třešní, višní a meruněk, naposledy pak broskvoní. Koncem měsíce lze zkrátit letorosty broskvoní, na nichž jsou diferencována (vytvořená) květní očka jako základ úrody pro příští rok.
U maliníku plodícího převážně v červenci odřežeme těsně u země odplozené dvouleté výhony (začínají žloutnout), jakož i slabé, poškozené letorosty nebo takové, které obrazily ze země mimo vymezenou plochu.
V době dozrávání hroznů může docházet k napadení šedou hnilobou révy vinné. Hrozny jsou pokryty šedým povlakem houby a velmi rychle klesá jejich kvalita. U pozdních odrůd lze provést ošetření fungicidy, u raných odrůd je vhodná sklizeň. Proti velmi silnému napadení zálistků plísní révy vinné (peronosporou) zasahujeme především měďnatými fungicidy. Silné napadení zálistků se může velmi negativně projevit na kvalitě hroznů. U pozdních odrůd můžeme provádět prosvětlení zóny hroznů odstraněním 1 až 3 listů. Tímto zásahem omezíme nebezpečí výskytu šedé hniloby na hroznech (v dobře provzdušněné zóně hroznů má šedá hniloba horší podmínky pro svůj rozvoj).
V polovině srpna začínají dozrávat rané stolní odrůdy révy vinné. mezi prvními se obvykle sklízejí odrůdy Vostorg, Arkadia a Diamant. Tyto odrůdy jsou určené především pro okamžitou přímou spotřebu hroznů. Ideální je po odstřižení ihned konzumovat. Nejsou vhodné pro dlouhodobé skladování.
Vysazují se jahodníky - půda by měla být dobře zásobena humusem a živinami. Před výsadbou prohlédneme dobře sazenice, aby nebyly napadené roztočíkem jahodníkovým (špatně rozvinuté a pokroucené listy), nebo některými chorobami (houbové skvrnitosti). Kvalitní uznanou sadbu jahodníku je vhodné nakupovat ve šlechtitelských stanicích, kde je záruka deklarované odrůdy a dobrého zdravotního stavu. Vysazené rostliny by měly mít srdéčko těsně nad povrchem země. Pro bezpečnější ujmutí sazenic se doporučuje nastýlka (rašelina, řezanka apod.) k zadržení vláhy, ale mulčovací materiál by neměl překrýt vysazené rostliny.Vysazovat je možno i na zahradnické folie - docílíme tím větší ranosti a stabilizace úrody. Vysazené rostliny vydatně zalijeme a povadlou sadbu před výsadbou ponoříme kořeny do vody na několik hodin v chladu a stínu.
Vyštipujeme zálistky tyčových rajčat a koncem měsíce zaštípneme vrchol, aby vám plody i na vrcholu stačily do prvních podzimních mrazíků dozrát. Při zalévání dejte pozor na to, abyste neovlhčili listy - tato vlhkost může napomoci napadení plísní bramborovou, objevíte-li na spodních listech příznaky chorob, tak je olamujte a likvidujte. Při teplém a deštivém počasí včas ošetřete rostliny rajčat a brambor proti plísni bramborové.
Petr Kumšta
