Je tedy načase zopakovat alespoň základní zásady pro povolování kácení dřevin rostoucích mimo les.
Kdy o povolení kácení není třeba žádat?
Povolení ke kácení není potřeba v těchto případech:
1. Když se jedná o dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí, pokud tyto nejsou součástí významného krajinného prvku nebo stromořadí.
Významné krajinné prvky jsou např. vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dále jsou jimi i jiné části krajiny zaregistrované orgánem ochrany přírody. Tyto registrované významné krajinné prvky ve správním území města Benešov nejsou.
Stromořadí vyhláška definuje jako souvislou řadu nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy. Chybí-li v některém úseku souvislé řady nejméně deseti stromů některý strom, je i tento úsek považován za součást stromořadí. Za stromořadí se nepovažují stromy rostoucí v ovocných sadech a plantážích dřevin.
2. Pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených porostů dřevin nepřesáhne 40 m2.
Zapojený porost je soubor dřevin, v němž se nadzemní části dřevin jednoho patra vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají, s výjimkou dřevin tvořících stromořadí, pokud obvod kmene jednotlivých dřevin měřený ve výšce 130 cm nad zemí nepřesahuje 80 cm; jestliže některá z dřevin v souboru přesahuje uvedené rozměry, posuzuje se vždy jako jednotlivá dřevina.
3. Pro ovocné dřeviny – podmínkou je ale, že musí jít o zastavěné území a pozemek musí být v katastru evidován jako zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha - zeleň.
Za ovocné dřeviny jsou považovány následující druhy:
Angrešt, rybíz (Ribes L.), broskvoň (Persica vulgaris Mill.), hrušeň (Pyrus L.), jabloň (Malus Mill.), temnoplodec (Aronia melanocarpa (Michx.) Elliot), jeřáb obecný moravský (sladkoplodý) (Sorbus aucuparia subsp. moravica (Zengerl.) A.Love et D.Love), kdouloň (Cydonia oblonga Mill.), líska obecná (Corylus avellana L.), mandloň obecná (Amygdalus communis L.), meruňka (Armeniaca vulgaris Lam.), morušovník (Morus sp.), ořešák vlašský (Junglans regia L.), maliník, ostružiník (Rubus L.), slivoň (Prunus domestica L.), třešeň (Cerasus avium (L.)Moench) a višeň (Cerasus vulgaris Mill.).
Ve všech ostatních případech je nutné požádat o vydání povolení kácení.
Žádost o povolení kácení dřevin musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat:
a) označení katastrálního území a parcely, na které se dřeviny nachází, stručný popis umístění dřevin a situační zákres,
b) doložení vlastnického práva či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, včetně písemného souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-li žadatelem vlastník pozemku,
c) specifikaci dřevin, které mají být káceny, zejména druhy dřevin, jejich počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí; pro kácení zapojených porostů dřevin lze namísto počtu kácených dřevin uvést výměru kácené plochy s uvedením druhového zastoupení dřevin,
d) zdůvodnění žádosti.
Častou otázkou majitelů stromů před podáním žádosti je, kdo vlastně má, či může, o toto povolení žádat.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, přímo nestanovuje, kdo může podat žádost o vydání povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les (§ 8 odst. 1 tohoto zákona). Určení možného žadatele je třeba odvodit z náležitostí žádosti o povolení kácení dřevin stanovených v § 4 vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění vyhlášky č. 222/2014 Sb.
Žadatelem o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les může být vlastník pozemku, na kterém dřeviny rostou, dále též nájemce nebo jiný uživatel pozemku, pokud předloží souhlas vlastníka pozemku.
Podle § 4 odst. 1 písm. b) této vyhlášky musí žádost o povolení obsahovat doložení vlastnického práva či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, včetně písemného souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-li žadatelem vlastník pozemku. Pokud je vlastníků více, musí být žádost podepsaná všemi vlastníky, či doložen jejich písemný souhlas s kácením. Oprávněným žadatelem tedy může být - vedle vlastníka pozemku - také nájemce nebo uživatel pozemku.
Vyhláška č. 189/2013 Sb. blíže nedefinuje obsah pojmu ,,uživatelský vztah" k pozemku, lze tedy připustit jakýkoliv právní vztah vyplývající ze smlouvy nebo z rozhodnutí, který určitý způsob užívání pozemku zakládá. Půjde především o pacht, výprosu, výpůjčku, věcná břemena, správu cizího majetku, ale i o další typy smluvních vztahů (např. smlouvu o dílo), pokud na jejich základě daný subjekt pozemek (byť na omezenou dobu) užívá a v souvislosti s výkonem práv založených smlouvou/rozhodnutím zamýšlí provést kácení dřevin.
Na závěr ještě jedna podstatná informace.
MěÚ Benešov, Odbor životního prostředí vydává povolení kácení jen pro stromy rostoucí v katastrálním území Benešov u Prahy a Úročnice.
Tiskopis žádosti je možné najít na webových stránkách města www.benesov-city.cz, pod odborem životního prostředí, v odkazu tiskopisy.
Ve všech ostatních případech (v jiných katastrech) je třeba požádat o vydání povolení kácení vždy místně příslušný obecní či městský úřad.
Zpracoval: Ing. Ferdinand Beran, OŽP
