František Kavka se narodil ve Vlašimi 24. listopadu 1947. Po maturitě v roce 1966 na SVVŠ ve Vlašimi absolvoval v letech 1966-1969 studium v Železničním učilišti ve Valašském Meziříčí, kde získal vyšší odborné vzdělání v oboru stavba železnic a železniční doprava. Od roku 1971, kdy ukončil službu u železničního vojska, pracoval na železnici v benešovské traťové distanci až do svého odchodu do důchodu.
Již od mládí se zajímal o historii regionu a jeho památky, stal se aktivním členem vlašimského Vlastivědného klubu, sběratelem a fotografem amatérem. Postupem času získal renomé jedinečného znalce vlašimských reálií s nadregionálním přesahem.
Jeho práce na poli železniční historie přesahuje hranice regionu. Zabýval se studiem vývoje místních drah, kdy na projektech nerealizovaných tratí poukázal na širší politicko-hospodářské souvislosti. Největší význam však mají jeho práce týkající se Dráhy císaře Františka Josefa. Publikace o trati České Velenice - Praha (1991) byla fakticky prvním uceleným dílem na toto téma s výjimkou rakouského pamětního spisu z roku 1970, v českých zemích v té době neznámého. Práce Františka Kavky nemají jen nadregionální přesah, nýbrž jsou zakotveny i v hluboké znalosti jiných oblastí jak historie dopravy (encyklopedické znalosti o výstavbě silniční sítě), tak obecné historie. Ačkoliv nemá historické vzdělání, dokáže skloubit náročnou práci v archivech nejrůznějšího typu s prameny vyprávěcí povahy, jejichž excerpci prováděl a provádí v obecních i soukromých archivech. Pro získávání tohoto typu pramenů projevuje nebývalou schopnost komunikovat s jejich vlastníky.
Velkou zásluhu má František Kavka nejen na poli psané železniční historie, ale i na praktické činnosti pro zachování hmotných artefaktů. V 80. letech inicioval vznik Vědeckotechnické společnosti při Traťové distanci Benešov a do čela tohoto spolku se postavil a zapojil do jeho činnosti velké množství zainteresovaných lidí, vesměs zaměstnanců železnice. Po roce 1989 a zániku Traťové distance Benešov se spolek transformoval do Podblanického vědeckotechnického klubu železničního a v návaznosti na VTS se zabývá historií železnice a záchranou jejích hmotných památek. V rámci této činnosti se podařilo zachránit několik desítek železničních vozidel (motorové vozy, drezíny, motorové lokomotivy, osobní i nákladní vozy). Spolek pečuje o železniční vlečky v regionu. Na poli železniční osvěty pořádá akce k významným výročím železnice v regionu (nejen Dráha císaře Františka Josefa, ale i lokální tratě) – jízdy historickými vozidly, výstavy, přednášky, pochod po části zmizelé trati Trhový Štěpánov-Dolní Kralovice. Duší všech výše zmiňovaných akcí a neúnavným organizátorem je vždy František Kavka, celoživotní zastánce železnice jako nejšetrnějšího druhu dopravy.
Zmíněné své znalosti a rozsáhlé sbírky (zejména unikátní sbírka pohlednic a fotografií) uplatnil i při četných výstavách a odborných seminářích pořádaných ve spolupráci s paměťovými institucemi z blízkých či vzdálenějších regionů, z nichž uvádíme pouze neúplný výčet: Státní okresní archiv Benešov, Muzeum Podblanicka, Železniční muzeum Lužná u Rakovníka, Městské muzeum Říčany, Městské muzeum Sedlčany, Městské muzeum Uhříněves, Galerie a muzeum České Velenice a mnohé další. Významná je i jeho spolupráce s velkým množstvím obcí.
František Kavka působí jako zpravodaj památkové péče a v této oblasti se angažuje na Vlašimsku i na Benešovsku, cizí mu však nejsou ani ostatní regiony širšího Podblanicka. V této činnosti se však neomezuje pouze na region, jehož topografii zná jako málokdo jiný, ale na památkovou péči pohlíží komplexně a snaží se aktivně řešit její problémy. Spolupracoval při vydávání několika regionálních publikací.
Velká zásluha mu patří také na poli ochrany kulturního dědictví v nejširším slova smyslu. Jako sběratel není zastáncem pouhého hromadění sbírkových předmětů, ale důsledně dodržuje princip provenience a celistvosti sbírek, jejich provázání a důsledného poznání jejich vzniku a vývoje.
Vlastivědný nadšenec František Kavka je a byl činný i v mnoha dalších oblastech společenského a kulturního života, bylo by snad bez nadsázky možné říci, že není na Podblanicku významné organizace, s jejíž činností by neměl nic společného. Tato všestranná angažovanost a encyklopedické znalosti z něj činí důstojného pokračovatele podblanických vlastivědných pracovníků v tom nejlepším slova smyslu.
František Kavka veškerou činnost provozuje bez ohledu na vlastní prospěch. Je člověkem, který zůstává pevný ve svých postojích a názorech. Je schopen nejen vlastivědného bádání, ale je zároveň i velmi praktickým člověkem, který si dokázal poradit s mnohými překážkami.
Vzhledem k těmto rozsáhlým aktivitám, jejichž primárním cílem je rozvoj poznání regionu nejen Podblanicka a ochrana jeho kulturního dědictví, je František Kavka důstojným nositelem ocenění Blanický rytíř.
Jiří Pavelka
