Můžete čtenáře seznámit s postupem katalogizace fondu v Městské knihovně Votice?
Katalogizuje se proto, aby katalog byl přístupný a obsahoval všechny knížky, které může knihovna čtenářům nabídnout. Řada čtenářů si myslí, že to je jen o tom, že tam dáme autora a název knihy, ale ono to tak není. U každé knihy vkládáte autora, název knihy, pokud má kniha více názvů či podnázev, vkládáme všechny. Když má kniha více autorů, rovněž uvádíme všechny, u cizojazyčných knih uvádíte překladatele jednoho nebo více, zrovna tak autora fotografií a ilustrací, uvádí se, z jakého jazyka je dílo přeloženo, název originálu, kolikáté je to vydání, případně kolikáté vydání je to v daném nakladatelství. Dále se zaznamenává, kde a kdy kniha vyšla v jakém nakladatelství, kolik má kniha stránek, pokud je to naučná literatura uvádí se kolik stránek je příloh, do záznamu se pak uvede, kolik má kniha stránek bez zkratek a dále třeba 28 stran obrazové přílohy. U každé knížky je nutné toto hezky ručně fyzicky spočítat. To ale ještě není všechno, protože uvádíte, co na těch obrazových přílohách je. Tedy jsou tam barevné ilustrace, černobílé ilustrace, jestli jsou tam tabulky, genealogie, prostě máte spoustu možností, co tam můžete napsat, a kromě toho ještě rozměr knihy v centimetrech. A nakonec ještě originální číslo knihy ISBN, dále údaje, jestli je kniha vázaná nebo brožovaná, kolik kniha stála a potom u naučené literatury třídník mezinárodního desetinného třídění, které má deset skupin a každá skupina má mnoho znaků, takže pod číslem 999 se najdou všechny knihy o savcích, které se ve knihovně nacházejí. Nemohu zapomenout ani na třídění podle abecedy na regálech a tvorbu klíčových slov, kterými se musí vystihnout celý obsah knihy a anotaci knihy. Takže katalogizace knih není vůbec tak jednoduchá, jak si to čtenář představuje. Je to proces zdlouhavý a pomalý, protože pracujete pořád s knihou v ruce.
Jak je vlastně rozsáhlý knižní fond votické knihovny?
Na procenta to nedokážu odhadnout, ale v oddělení pro dospělé je již uložena všechny beletrie a naučnou literaturu dokončujeme. Při té příležitosti odnášíme to, co je zastaralé, do skladiště. Knížky ve skladišti ještě uložené nemáme, ty tvoří tak třetinu fondu.
Za jak dlouho si myslíte, že se podaří kompletně fond online katalogizovat?
Je velice rozsáhlý, protože jsme na přírůstkovém čísle přes 60 000, 9000 je v úbytkových, takže tak 50 000 a to máme minimum duplikátů, jež se v minulosti z důvodu malého prostoru vyřadily.
Jaká je struktura čtenářů votické knihovny? Chodí si půjčovat knihy i mladá generace?
I mladá, Chodí studenti z mladé generace, kteří potřebují povinnou četbu a potom do mladé generace počítám i třicátníky, čtyřicátníky. Protože ti odmaturovali, dostudovali, následně měli čtenářskou pauzu a nyní se do knihovny vracejí. Já sama tomu říkám, že se dobří holubi vracejí. Jinak máme stabilní čtenáře, kteří chodili i když byla knihovna ještě na osvětě, takže máme věrné čtenáře.
Kam by se podle Vás měla knihovna v příštích letech rozvíjet?
Knihovna by se měla snažit rozvíjet svůj knižní fond. Knihovníci by měli dbát na to, aby se nenakupovala jen beletrie, kterou si čtenáři žádají, ale abychom měli i náročnější literaturu. A musí se také obměňovat naučná literatura, protože pokrok a věda jdou dopředu a naučná pak rychle zastarává. Je nutné doplňovat nové publikace, které se týkají dějin, jelikož to, co máme tak je z části tendenční literatura z doby minulé. Neustále se musí doplňovat literatura pro děti, protože rostou čtenáři i předškolní. Dneska chodí maminky s dětmi od tří let běžně do knihovny do knížky, takže pro děti je třeba vybírat pěkné knížky, aby se hezky kultivovali.
V současné době došlo k převzetí zrekonstruovaného západního křídla kláštera sv. Františka a rajského dvora. Jak se vám výsledná podoba kláštera líbí?
Jedním slovem líbí. Když jsme zakládali spolek, tak jsem vůbec nedoufala, že to bude tak brzy. Máme ve spolku spoustu členů, kteří už jsou v určitém věku a pamatují si klášter ještě s františkány, tak hlavně kvůli nim jsem ráda.
Je v plánu využít rajský dvůr i pro kulturní využití?
Je plánováno. Mohly by tam být koncerty, mohlo by tam být letní kino, svatby… Určitě se s využitím pro kulturu počítá.
V jaké fázi je příprava muzea kolektivizace v klášteře?
Už je daleko, protože máme z archivu staženy všechny materiály a teď to musíme dotáhnout do finální části, kdy musíme s institucemi uzavřít smlouvy, že můžeme jejich materiály použít. A už se připravují panely. Máme už první varianty panelů, jak by mohly vypadat.
Jak je na tom klášter z pohledu personálního? Bude podle vás současný půl úvazek na klášter dostačující i po zahájení provozu komunitního centra, muzea kolektivizace a expozice vlastivědného spolku?
Určitě půl úvazek nebude stačit. Bylo by dobře, kdyby klášter měl jednoho svého stabilního zaměstnance, který by na léto měl navíc brigádníky. Pokud by ale chtěl naplnit klášter hezkými akcemi, tak by měl mít celý úvazek, aby si hledal výstavy, koncerty, aby to nebyla nahodilá práce, co který dobrovolník sežene.
Můžete čtenářům připomenout, jaké kurzy pro seniory pravidelně Město Votice ve spolupráci s knihovnou pořádá?
Je to trénování paměti, počítačové kurzy pro začátečníky a pokročilé a univerzita třetího věku, o kterou je obrovský zájem.
Potřebovali by Votice podle vás nějakou investici v oblasti péče o seniory?
Myslím si, že by bylo dobře, kdyby tady fungovala terénní charita. V případě, že se někdo rozhodne nechat si svoji babičku nebo dědečka doma, měl by mít i chvilku pro sebe – pro případ, že potřebuje jít k lékaři nebo si odpočinout. Takový terénní pracovník by byl ve Voticích potřeba.
V Benešově se dobře rozvinul program senior taxi, neuvažuje se o něčem podobném třeba i v rámci ORP Votice?
O těchto taxících pro seniory jsem samozřejmě četla a je to podle mého názoru zajímavá myšlenka. Votice jsou malé město, osamělých seniorů tady moc není a pro ty, kteří jsou v pečovatelském domě, je odvoz zajištěn. Je to spíše záležitostí větších měst.
