A tak se zrodil nápad pozvat neveklovské děti odpoledne na Sýkorec. Na místo, kde jsou vybudované inženýrské sítě, to znamená tmavé silnice, po kterých však zatím nejezdí žádná auta a které „zdobí“ pouze dopravní značky. Tady na děti čekaly barevné i bílé křídy a organizátorky akce. Do poslední chvíle panovala nervozita a napětí, protože počasí bylo nestálé a ze zakaboněného nebe občas padaly i dešťové kapky. Přesto Denča s Luckou netrpělivě vyčkávaly na místě určení. Věděly, že kdo bude chtít, najde je, neboť cestu pečlivě vyznačily namalovanými šipkami. A tak snad i sluníčko chtělo vidět, zda se bude malovat, snad bylo zvědavé, jestli mu děti namalují dvojníka, a vykukovalo čím dál tím víc. Nakonec byla obloha bez mráčku a sluneční paprsky ohřívaly silnici, na které vznikaly nové a nové malby.
V zápalu práce děti nevnímaly čas a šedá silnice se proměňovala v ráj barev. Bylo úžasné vidět, jak vzniká duha, jak Titanik vyplouvá na svou plavbu, nebo jak se jachta prohání okolo pobřeží, kde si bezstarostně hrají děti. Neméně krásně vypadalo město, ve kterém byla louka s rozkvetlými vlčími máky. Hned vedle kráčela maminka s kočárkem, naparoval se krásný páv, či ospale mžourala sova. Svět v tu chvíli opravdu nebyl černo-bílý, ba co víc, kromě slunečních paprsků zářily i dětské úsměvy.
Zúčastněným patří velký dík. Rodičům za trpělivost a vstřícnost, dětem za krásné malby a děvčatům z DOORS za přípravu a organizaci. Krásně prožité odpoledne nemělo žádného vítěze ani poraženého. Všichni byli nejlepší, neboť namalovali svůj krásně barevný svět. Odměny v podobě sladkostí si tedy určitě zasloužili všichni.
Tak co, zalíbilo se vám malování? Není barevný svět krásný? Pokud odpovídáte, ano, pak se těšíme zase na shledanou.
Text a foto: Mgr. Miroslava Hulanová
