"Sezóna rorýsů pomalu končí. V letošním roce jsme kromě zraněných jedinců přijali i osm mláďat, která vypadla z hnízd a nic se jim přitom nestalo,“ uvádí Jaroslava Syslová, vedoucí Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim.
Rorýsi ke svému hnízdění využívají různé výklenky a prostory v podstřeší vysokých budov. Například panelových domů či kostelních věží. Tito ptáci tráví většinu svého života ve vzduchu, kde nejen loví, ale také dokonce spí anebo se páří. Z vysokých budov se jim dobře vzlétá. Naopak ze země toho mnohdy nejsou schopni.
„Pokud ptáče vypadne z hnízda a nezraní se, je nejlepší jej vrátit zpět do hnízda. To ale ne vždy lze dohledat anebo není přístupné. Proto jsme v případě mláďat rorýsů zvolili jejich záchranu pomocí adopce. Mláďata jsme podkládali do adoptivních hnízd ve Vlašimi na sídlišti Sever, kde je kolonie,“ popisuje paní Syslová.
Ptáci se neorientují podle čichu. Nevadí jim tak lidský pach zanechaný v hnízdě. Navíc neumí počítat. Cizí mládě proto většinou neodmítnou. Díky adopcím se malí rorýsi nestresovali odchovem v zajetí. Lépe prospívali díky přirozené potravě a především neztratili důležitou vazbu k vlastnímu druhu. Od ostatních rorýsů se totiž také učí. Ptáčata však nelze vložit hned do prvního hnízda, které najdete. Musí patřit stejnému druhu, měla by v něm být mláďata přibližně stejného stáří a důležité je také posoudit například to, zda ptačí rodiče zvládnou mládě navíc ukrmit.
„Ne vždy je adopce možná. Proto jsme rádi, že se vše úspěšně podařilo. Moc tímto děkujeme rodině Jarých, kteří nám umožňují přístup na půdu a ochranu těchto ohrožených ptáků,“ dodává na závěr Jaroslava Syslová ze Záchranné stanice pro živočichy z Vlašimi.
Osm adoptovaných rorýsů se tak může vypravit na dalekou cestu s ostatními. Tito ptáci s pronikavým hlasem od nás odlétají jako první. A to již na přelomu července a srpna. Přejme jim proto šťastnou cestu. Třeba se k nám už na konci dubna následujícího roku zase vrátí.
Ing. Michala Jakubův
Záchranná stanice pro živočichy ZO ČSOP Vlašim
