Tématem letošního ročníku byla práce. Hlavním promítacím místem i letos bylo Muzeum umění a designu Benešov na Malém náměstí a filmy pro školy sledovali žáci a studenti kromě v muzeu také v Městské knihovně. Festival se konal pod záštitou města Benešov a za podpory Muzea umění a designu a Městské knihovny Benešov. Hlavním regionálním partnerem byla společnost Sládek Group, a. s.
Po skončení festivalu jsme oslovili Renatu FULÍNOVOU.
Letošní festival v Benešově je minulostí, jaký podle Vás byl?
„Letošní Jeden svět Benešov byl především, stejně jako v minulých letech, skvělým kulturním zážitkem plným dokumentů, ale také hudby, hostů a zábavy. Podle mého názoru se festival velmi vydařil a doufám, že to tak vidí i naši diváci.“
Jak jste byli spokojeni s účastí a jaké bylo publikum?
„Letošní festival bojoval s několika faktory, které podle našeho názoru ovlivnily výslednou návštěvnost veřejných projekcí. Prvním z nich bylo opravdu krásné počasí, které lákalo lidi spíše než na filmy ven. Dále se v době konání festivalu v Benešově konalo divadelní představení a také koncert kapely Mandrage. Návštěvnost veřejných projekcí tedy oproti loňskému roku klesla na zhruba 250 diváků. Naopak se ale zvýšil počet žáků a studentů, kteří navštívili naše školní projekce - letos jsme poprvé překročili hranici 1000 dětí, z čehož máme obrovskou radost.“
Jak přijímali diváci letošní téma práce? Jak reagovali? Co je podle Vás nejvíce zaujalo?
„Na téma práce reagovali diváci velmi dobře. Na náš hlavní tematický film Podezřelá čokoláda přišlo 83 diváků, což je zhruba o deset více, než kapacita sálu. Situaci jsme ale zvládli a všechny zájemce o film na projekci dostali. Nejvíce je podle mého názoru zaujalo právě toto promítání. Plný sál jsme měli také na závěrečném dokumentu O trhu s orgány. Dále věřím, že je zaujaly také debaty s odborníky, například debata po dokumentu Dál nic trvala něco málo přes hodinu a za to jsme velmi rádi.“
Co Vás nejvíce potěšilo, nebo naopak, zklamalo?
„Nejvíce mě potěšilo, že žádná naše projekce nezůstala bez diváků, což je jedním z hlavních cílů festivalu. Nižší návštěvnost nás samozřejmě mrzí, ale vážíme si každého diváka a proto i kdybychom měli promítat pro jednoho člověka, uděláme to rádi. Letošní festival navštívila také řada zajímavých hostů, se kterými měli návštěvníci možnost diskutovat po projekcích. Například po dokumentu Viva Cuba Libre s námi diskutoval kubánský básník a spisovatel Francis Sanchez, který se díky Člověku v tísni poprvé dostal za hranice Kuby a měl možnost zjistit, jak vypadá život jinde. A jelikož naše organizátorka Tereza Kunická hovoří výborně španělsky, zorganizovala pro něj společně s našimi dobrovolníky výlet do Konopiště a po okolí Benešova. Toto setkání bylo pro obě strany velmi emotivní. Radost mám dále z našich skvělých dobrovolníků z benešovského gymnázia, kteří se k nám každoročně nadšeně připojují a pomáhají nám. V neposlední řadě bych také chtěla poděkovat vedení Muzea umění a designu, které nám kromě tradičních projekcí umožnilo ve svých prostorách uspořádat koncert kapely Shum Davar a večírek, kde vystoupili DJ Lexington a DJ FK.“
Co očekáváte od dalšího ročníku, od jeho návštěvníků?
„Od příštího ročníku očekávám především to, že lidé budou na Jeden svět stále chodit. Že se budou zajímat o dění nejen ve své bezprostřední blízkosti, ale také o situaci ve světě. Dokumenty našeho festivalu ukazují, že ne všude se lidé mají stejně jako my, a že věci pro nás samozřejmé někde třeba vůbec neexistují. A nemyslím nyní pouze lidská práva, jako je například svoboda, ale také teplou vodu, internetové připojení nebo třeba lásku. Naším přáním je, abychom společně s našimi diváky dokázali opět vytvořit jedinečnou festivalovou atmosféru, ve které nacházíme prostor pro odlišné názory, smysluplnou diskuzi a nové informace, ale také pro zábavu a vytváření nezapomenutelných zážitků.“
Děkuji za rozhovor.
-if-
Festivalová kavárna.
