O tom, že se ze skla vedle dekorativních a užitkových předmětů dají vyrábět i betlémy, svědčí výroba soustředěná na Železnobrodsku.
Původní betlémy v této oblasti byly ručně malované na vrstveném papíře a teprve mnohem později se lze setkat s betlémy skleněnými. Poměrně pozdní nástup skla při výrobě betlémů měl své opodstatnění. Náročná technologie zpracování skla byla vázána na profesní dovednost a specializované prostředí a tudíž pro samouky byla práce se sklem – na rozdíl od jiných materiálů – nedostupná. A i když zpracování skla bylo známé již starověkým kulturám, trvalo ještě mnoho staletí, než vývoj dospěl k výrobě skleněných figurek, které tvoří základ betlémů. Počátky této výroby lze zaznamenat až v 18. století ve Francii, Itálii (Murano) a Německu.
Zhotovování figurek vychází v podstatě z technologie výroby vinutých perlí, které jsou oproti dutým foukaným perlím kompaktní. Ruční navíjení perel na drát se provádí ze skloviny změklé v plameni kahanu a kromě vlastního tvarování se používá řada dalších dekoračních technik. Perlaři modelovali nejen rozličně tvarované korálky ale také špendlíky, napichovátka a brčka s figurálními hlavičkami a zvířátky. V roce 1920 se na sklářské výstavě v Železném Brodě, na níž místní výrobci prezentovali své výrobky, objevily i první ještě neumělé skleněné figurky.
Historie skleněných betlémů v Železném Brodě je spojena se vznikem tamní Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v roce 1920. Záhy po jejím založení zde začal jako pedagog působit absolvent pražské Uměleckoprůmyslové školy Jaroslav Brychta (1895-1971). Ten začal nedlouho po té, co přišel do Železného Brodu, vytvářet se svými spolupracovníky skleněné figurky, zpočátku sestavené z jednotlivých vinutých perlí navlékaných na nitě a posléze na drátky; teprve na přelomu 20. - 30. let pak figurky foukané a modelované, kdy práce u kahanu dovoluje vytváření složitých tvarů a precizních detailů. Zpočátku se jednalo o figurky žánrové, ale záhy se objevily i figurky betlémové.
Sklářství v Železném Brodě se úspěšně rozvíjelo a překonalo i nelehké doby hospodářské krize, cílené snahy o jeho útlum během nacistické okupace i znárodnění po roce 1948, kdy byly soukromé firmy vyvlastněny a soustředěny do národního podniku Železnobrodské sklo. Výroba figurek zde však pokračovala, a to jak modelovaných, tak i hutních včetně betlémových, určených však většinou pro export. Typ tehdejšího hutního betlému, inspirovaného klasickým Ladovým betlémem, se tavil z křišťálu a byl vyvzorovaným obchodním artiklem na objednávku převážně do zahraničí.
I když poválečné období z ideologických důvodů nepřálo náboženským tématům, vznikla na neoficiální bázi celá řada zajímavých betlémů jako individuální práce většinou pro vlastní rodinu či přátele. Mnohé z nich jsou dosud uchovávány jako rodinné památky. Do této kategorie náležejí i betlémy Josefa Fraňka z Alšovic u Železného Brodu. Josef Franěk studoval na Střední průmyslové škole sklářské u Jaroslava Brychty a celý život se věnoval výrobě skleněných figurek, které zaujmou mistrovským zpracováním skleněné hmoty. Figurky J. Fraňka jsou křehké, nicméně detailně zvládnuté a každá z nich má svůj osobitý výraz a postoj. Na výstavě bude prezentován autorův betlém ze 60. – 70. let minulého století. Dále lze připomenout práce Zdeňka Sochora, Luboše Hlaváčka či Jaroslavy Huntířové.
Ovšem s atmosférou vánoc souvisí vedle betlémů i zdobení vánočního stromku, byť se jedná o tradici podstatně mladší, protože jeden z prvních vánočních stromků u nás představil přátelům v roce 1812 ředitel Stavovského divadla Jan Liebich ve svém libeňském zámečku. Ozdoby pro vánoční stromek však nemají v českých zemích příliš dlouhou historii. Ta se začíná psát v Německu, kde první skleněné ozdoby začaly vyrábět hutě v Lausche, Sonnenbergu a Coburgu. Nejstarší ozdoby v podobě ovoce a oříšků se objevily v nabídce Johanna Simona Lindnera v roce 1848 a lze je datovat do let 1831-1835.
V českých zemích se foukané vánoční ozdoby objevily na počátku 20. století jako vedlejší produkt při výrobě bižuterie na Jablonecku v souvislosti s nutností zpracování bižuterního odpadu při výrobě foukaných perlí. Firmy, které se touto výrobou začaly posléze zabývat, byly soustředěny zejména v Podkrkonoší a v Jizerských horách na Smržovsku a v okolí Josefova dolu. Centrem výroby se postupem doby stala firma v Poniklé, kterou založil v roce 1902 Stanislav Horna. Dnes je tato firma známá pod názvem Rautis, a.s. Ve Dvoře Králové pracuje nepřetržitě od roku 1931 družstvo Vánoční ozdoby, DUV.
Vedle skleněných vánočních ozdob vznikaly ve 20. letech minulého století také trojrozměrné ozdoby z kartonu - v našem případě se jedná o dvě podkovy doplněné chromolitografií, malované a sypané balotinou. Na výstavě budou zastoupeny ozdoby vyráběné od 20. - 90. let minulého století.
Vernisáž výstavy betlémů se uskutečnila 27. listopadu v 17.00 hodin v prostorách Muzea Podblanicka v Benešově na Malém nám. čp. 74.
Nejširší veřejnosti bude výstava přístupná od 28. listopadu do 10. ledna 2015, vždy od úterý do soboty od 9 -12 a od 13 - 16 hodin. Otevřeno bude i 24. prosince (13-17 hod.) a 25. - 26. prosince (9-12, 13-16 hod.). Zájemci budou mít možnost vytvořit si vlastnoručně vánoční ozdobu.
PhDr. Libuše Váňová
Muzeum Podblanicka
