Tam, kde se dá přednost betonovému či asfaltovému parkovišti před stromy, se v létě dočkají pravé výhně, která nepřeje příjemnému pobytu lidí. Ostrůvky zeleně jsou také jediným místem, kde se voda může vracet zpět do půdy.
Jeden hektar listnatého lesa v ČR vyprodukuje za rok asi 10 tun kyslíku (u smrkového lesa je to méně). Toto množství za stejnou dobu nasytí plíce zhruba 38 lidí a naváže tolik oxidu uhličitého, kolik vypustí středně velké auto za 100 000 km. Stromy jsou z recyklovatelných a kompostovatelných materiálů a pohání je pouze slunce. Porovnejte tuto skutečnost s vaším automobilem.
Než začnete řezat a sekat, raději dvakrát uvažujte.
Nejlepší adaptací na sucho je výsadba zeleně, zvláště stromů.
Pokud nezakládáte arboretum, nemá mnoho smyslu vysazovat jehličnany, túje a podobně. Lesní stromy patří do lesa a exotické dřeviny do jiných krajin.
Pěstujte naše původní druhy, které nejlépe plní funkce uvedené výše (duby, lípy, hlohy, trnky aj.).
Na rozdíl od lednic a klimatizací, které jsou drahé, stromy nespotřebovávají elektřinu a neprodukují teplo vně, přispívají k energetickým úsporám budov (snižují potřebu klimatizace a vytápění až o 30 %), stíní proti horkému letnímu slunci (v zimě světlo propouští – nemají listy), snižují prašnost prostředí a účinně chrání proti hluku (např. z dopravy), zpevňují půdu svými kořeny a brání tak erozi půdy, kořeny zadržují vodu a podporují její vsakování, čímž brání rychlému odtoku a vzniku povodní, poskytují útočiště mnoha druhům živočichů a dalších organismů, pracují naprosto tiše, neprodukují škodliviny,
každý podzim shodí listí, které bude zdrojem živin pro vaši zahradu či obecní pozemky, dávají plody člověku i zvířatům, rozptylují únavu, uvolňují léčivé a uklidňující vonné.
To vše můžete mít v jednom a navíc zcela zdarma. Stačí chránit proti poškození.
Vhodnou péčí o zeleň můžete předejít závažným problémům a zlepšit obyvatelnost širšího území.
Text: Roman Andres, ČSOP Vlašim
Foto: Roman Andres
