Vyšetření není bolestivé. Pacient nejprve projde základním ORL vyšetřením, to znamená laryngoskopií, vyšetřením hrtanu a dutiny ústní. Pokud lékař indikuje vyšetření endoskopické, čeká pacienta vyšetření flexibilním fibroskopem, kterým se lékař přes dutinu nosní dostává až nad hrtan. Při tom pacient polyká potraviny nebo tekutiny. „Podle toho sledujeme kamerou, kam potrava spadá, jestli vše funguje správně. Zajímavé je, že potraviny jsou obarvené – modré nebo zelené, abychom dobře viděli, jestli potraviny spadají do polykacích cest nebo ohrožují dýchací cesty,“ popsala lékařka ORL MUDr. Lucie Brnová.
Do dne poruch polykání se benešovská nemocnice zapojila úplně poprvé, aby šířila osvětu. „Iniciativa této akce vzešla od primáře ORL oddělení Jaroslava Krause a profesora Viktora Chroboka, přednosty ORL kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Letos se problematice poruch polykání zabýváme i my více, protože k nám nastoupila paní doktorka Šárka Veselá, která pracovala v rehabilitačním ústavu v Kladrubech a má mnoho zkušeností,“ uvedla lékařka ORL MUDr. Lucie Brnová.
„Chceme, aby se tato problematika dostala více do podvědomí veřejnosti, protože ji má spoustu pacientů a neřeší ji. Například jak stárneme, polykání nám ochabuje, to je přirozené. Je ale mnoho lidí, kteří si neuvědomují, že může dojít k aspiraci – vdechnutí – potravy úplně zbytečně, neřeší, že kašlou po jídle, že je pro ně každé sousto dráždivé,“ doplnila hlavní důvod akce PhDr. Šárka Veselá, klinický logoped. Podle ní poruchy polykání vznikají nejčastěji u lidí po cévních mozkových příhodách. Do benešovské nemocnice jezdí mnoho takových pacientů z kladrubského rehabilitačního ústavu. „Tento problém vzniká tím, že se poškodí určité hlavové nervy, takže jsou narušené jednotlivé fáze při polykání. Neuzavírají se správně dýchací cesty a včas, a tak do nich pronikají tekutiny i pevná strava. U těchto pacientů řešíme především prevenci, u nich je i větší pravděpodobnost komplikací jako jsou záněty plic a jsou tak ohroženi na životě,“ vysvětlila Veselá.
Další skupinou jsou lidé s neurodegenerativním onemocněním, jako jsou amyotrofická laterární skleróza, roztroušená skleróza. Jsou sledováni na neurologické ambulanci. „Tím, že jde o degenerativní onemocnění, bohužel dochází k tomu, že budou vyživováni sondou do břicha. My jim chceme co nejvíc zachovat kvalitu života a zároveň je neohrozit, tedy sledujeme, hodnotíme tu hranici, kdy už je nutné dát výživu jinou, doplňkovou, aby byla zachována nutrice pacienta a nebyl ohrožen,“ poznamenala Veselá.
Text: nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov
