Každý, koho alespoň trochu zajímá hodnotná literatura, se v Benešově už déle setkává se jménem spisovatele Pavla Hozy. Jeho podnětné dílo představuje hledání životních hodnot, které osloví každého nepovrchního čtenáře. Pavel Hoza se narodil a prožil dětství v obci Slověnice na Vlašimsku. Na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích vystudoval češtinu a dějepis. Od roku 1986 žije v Benešově, kde vyučuje na gymnáziu. V roce 1995 vydal básnickou knihu Archeologie svědomí, roku 1996 následovala autobiografická próza Kámen a voda. V roce 1998 vydalo Benešovské nakladatelství Start jeho básnickou sbírku Kam vedou stopy a následně další knihu veršů, Andělé stromů. V roce 2005 vyšla jako samostatná příloha Vlastivědného časopisu Pod Blaníkem kniha o vesnici a kraji Hozova dětství Slověnice, dějinný příběh malé obce na Podblanicku. Koncem roku 2008 mu nakladatelství H+H vydalo knihu básní a próz Uloupená duše. Společně s Tomášem Fassatim se podílel také na publikaci vydané k novodobým dějinám Benešova.
„Když se zamyslím nad dílem Pavla Hozy vytane mi na mysli Bohuslav Reynek,“ uvádí Libuše Koubská v časopise Ego, „jeho poezie, jeho obrazy. Holé stromy, bělavá venkovská stavení, chvějící se tráva, pastýři, ovce a kozy, staré cesty a lidé, kteří po nich po staletí jdou. Truchlící, klející, žehnající.“
Nesmírně důležitým přínosem Pavla Hozy, na kterém má podíl také jeho žena, je organizační a osvětová činnost šířící kvalitní literaturu na Benešovsku. Již několik let připravují Benešovský literární festival a během roku pak pravidelné pořady v kavárně „Na slovíčko“, která začala být proto přezdívána jako „benešovská Viola“. Díky tomu do města zavítá mnoho významných spisovatelů, básníků a kritiků. Jsou také iniciátory středočeské Ceny Františka Hrubína, kterou za poslední léta převzali např. Vladimír Janovic za sbírku „V kom jednou přenocoval přízrak“, Jana Štroblová za sbírku „Neviditelné obrazy“, Bedřich Stehno za sbírku „Jadérka“, nebo Michal Černík za sbírku „Stébla“.
Veřejná činnost manželů Hozových má i humanitární charakter, neboť výtěžky z některých jejich akcí jsou věnovány hospici RUAH. Naposledy převzala ředitelka společnosti Mgr. Marta Vacková částku 16 382,-Kč z dobrovolného vstupného Benešovského literárního festivalu.
Když se ohlédneme za posledními léty na Benešovsku můžeme říci, že vzhledem k poklesu náročnosti činnosti Muzea umění a designu po roce 2017 jsou aktivity Pavla Hozy a jeho manželky v literární oblasti tím nejhodnotnějším co je veřejnosti v našem regionu nabízeno.
Jindra Vlasáková
