Zvykli jsme si žít mimo válečná nebezpečí ve velkém pohodlí civilizace a nebýváme často připraveni na to, že se můžeme setkat s tak velkými problémy, že mohou zásadně zasáhnout naši existenci, jak zdravotně, tak finančně. Zkušenost benešovské nemocnice by nás nyní všechny, veřejnost i odpovědné manažery rozhodujících institucí, měla vést k lepší prevenci, která by byla zárukou harmoničtějšího překování krizových stavů.
Nemocnice nejsou přitom jediná zařízení, jejichž vyřazení z normálního provozu přináší zásadní rizika. Vedle nich jde zejména o vodárenské systémy, infrastrukturu dodávající energie (elektřina, plyn), komunikační systémy (telefonní vysílače, poskytovatelé internetového připojení), případně distribuční systém léků a potravin. Také jde o připravenost bezpečnostních složek. Armáda každého státu pomáhá i při vnitřních problémech země, jako jsou povodně atd., ale základem je v případě zmatku a napětí udržení veřejného pořádku policií. Je známo, že veřejná správa má svoji rovinu krizového managementu, ale obyvatelé každého regionu by měli mít, alespoň prostřednictvím svých volených zastupitelů, právo pravidelné kontroly její kvality. O té by měli samozřejmě zastupitelé pravidelně veřejnost informovat. S ničím takovým se v našich médiích nesetkáte.
V tomto smyslu je zajímavá také připomínka jednoho z českých armádních velitelů, že naše veřejnost nemá oproti dřívějšku vůbec žádná školení civilní obrany. Velcí nadšenci, jak známo, absolvují extrémní kurzy přežití v těžkých přírodních podmínkách, ale většina lidí jen a jen přichází o kondici neustálými jízdami autem a výtahy.
Napadení počítačů benešovské nemocnice by nás také mělo probudit z naivity ohledně jeho původců. Zatímco za každým teroristou jsme ochotni hledat systematicky řízené muslimské spiknutí, u digitálního teroru se spokojíme s tím, že jde o vyšinuté naschválníky nudící se doma u počítačů. Kolem útoku na Benešov ještě také bleskla úvaha, zda nebude někdo žádat výkupné. Úplně přitom zapomínáme na dostatečně medializované prohlášení české kontrarozvědky, která jasně pojmenovala hlavní ověřená nebezpečí ze zahraničí. Bude dobré si ty informace na internetu pokud možno osvěžit a podle toho upravit svůj vztah k politikům a politickým stranám, kteří tato rizika podporují.
K. Maliňák