Stalo se tak v době, kdy dvanáctiletý Franz Ferdinand zbla netušil o svém následnictví, ani že jej osud zavěje právě sem. V době, kdy slova jako automobil, letadlo, rádio, film a holocaust byly science fiction. Proroky požehnaný novorozenec se během svého dlouhého pětadevadesátiletého života se všemi těmito pojmy setkal a s posledně jmenovaným na vlastní kůži a důvěrně zblízka. Onen novorozenec se jmenoval Richard Feder a během jeho života mu bylo souzeno stát se vrchním zemským rabínem pro české země v tehdejší Československé republice.
Pozdější rabín, myslitel a pedagog se narodil v početné židovské rodině vesnického obchodníka s obilím Josefa Federa a jeho manželky Josefy. Své dětství prožil v rodných Václavicích a v poklidném bezvětří tehdejšího c. k. mocnářství začal v roce 1881 ve svém rodišti navštěvovat vesnickou trojtřídku a poté, až do roku 1886, německo - židovskou školu v Benešově. Od roku 1888 až do roku 1896 byl studentem nižšího reálného gymnázia v Benešově a českého akademického piaristického gymnázia v Praze, kde roku 1896 úspěšně složil maturitní zkoušku. Rok 1896 jej dále přenesl na studia rabínského semináře v tehdejším hlavním městě Vídni, kde souběžně studoval i filozofii na tamější univerzitě. Svá studia zakončil Richard Feder v roce 1902 doktorátem.
Od roku 1903 působil jako rabín v obcích Kojetín, Roudnice a Louny, a v roce 1917 jej osud zavál do Kolína, kde se PhDr. Richard Feder usadil na plná dvě desetiletí. Až do roku 1938 zde vyučoval němčinu a německou obchodní korespondenci na obchodní akademii a zároveň učil židovské náboženství na státním reálném gymnáziu a na měšťanských školách. Souběžně s touto činností zde taktéž vykonával z pozice rabína své náboženské povinnosti. Kromě toho byl i jednatelem a později místopředsedou Okresního osvětového sboru v Kolíně. Se svou manželkou Hildou, rozenou Porgesovou, měl Richard Feder dva syny, Viktora a Evžena a dceru Ruth, provdanou Hellerovou.
Dne 13. července 1942 byl Richard Feder se svou ženou a rodinami syna Evžena a dcery Ruth vřazen do transportu židovských obyvatel Kolína a odvezen do Terezína, kde již byla internována rodina jeho druhého syna. I přes svůj poměrně vysoký věk šedesáti sedmi let pokračoval Richard Feder i zde ve své duchovní a pedagogické činnosti, a to i přes nesmírně těžké životní podmínky. Osvobození se dočkal v Terezíně a to, bohužel, jako jediný z celé své rodiny. Jeho manželka, tři děti, jejich partneři a všechna vnoučata se stali oběťmi zrůdného nacistického holocaustu na židovském národu.
Po druhé světové válce jeho kroky z Terezína mířily zpátky do Kolína, kde se snažil až do roku 1953 obnovit tamní židovskou obec. V roce 1953 byl Richard Feder zvolen oblastním moravskoslezkým rabínem se sídlem v Brně. Ve svých osmdesáti šesti letech v roce 1961 se stal vrchním zemským rabínem pro české země a v této funkci působil až do roku 1970, taktéž z Brna. Ve stejném roce, tedy 1961, byl jmenován čestným občanem své rodné obce Václavice, a to u příležitosti 80. výročí otevření zdejší školy. Byl tehdy již jediným žijícím žákem. Po celý zbytek života po druhé světové válce dodával odvahu a víru těm, kteří přežili, vyučoval děti a mládež a zasazoval se o připomínání obětí hrůz holocaustu a války.
Richard Feder vydal vlastním nákladem tři svazky židovských besídek. „Kniha první pro zábavu a poučení dospělejší mládeže židovské“ vyšla v Roudnici v letech 1912 až 1913. „Kniha druhá“, v Roudnici 1920 a „Kniha třetí“ pak v Kolíně v roce 1924. Na prožité utrpení během války reagoval napsáním knihy „Židovská tragédie. Dějství poslední“. Kniha vyšla v nakladatelství LUSK v Kolíně v roce 1947. Feder byl taktéž autorem mnoha časopiseckých článků a studií. Své drobnější práce publikoval v Židovské ročence (Např. Monoteismus, Z mého mládí a další). Richard Feder je autorem učebnic hebrejštiny „Haleluja.“ a „Hebrejská řeč pro obecné, měšťanské i střední školy a Sinaj“. Kromě verze české zpracoval i verzi pro výuku v jazyce německém a hebrejském. Jeho autorství patří i učebnici hebrejského náboženství. Své učebnice neustále dotvářel a doplňoval pro potřeby nových vydání.
Vrchní zemský rabín PhDr. Richard Feder zemřel 18. listopadu 1970 ve věku požehnaných devadesáti pěti let.
Celý svůj život zasvětil studiu a učitelské profesi, rodině, blízkým a svým souvěrcům. Richard Feder byl typickým příkladem asimilovaného žida. Vyrostl na českém venkově a po celý svůj dospělý věk se aktivně podílel na spolkové a osvětové činnosti. Jeho židovství se profilovalo v první řadě v oblasti náboženství a kultury. Co se národnosti týče, považoval se vždy za českého vlastence.
Dnes už je rabín Richard Feder dávno tam, kdesi mezi proroky. Ti šibalsky mhouří oči a vědí své.To jeden z nich mu nad kolébkou zašeptal do ucha prastaré izraelské přísloví: Největším realistou je ten, kdo věří na zázraky...
-sj-
