Kultura

O SKLENĚNÉ BÁBĚ

Za dalekými horami a dalekými řekami bylo jedno království a v něm se jednoho krásného dne sám sobě narodil jeden maličký švihák. A protože, jak se říká, sám sebe nenakojíš, byl ten švihák jak za groš kudla a když mu bylo dvacet osm let, tak se oněj přihlásili dva pitomci a nechali si ho. A přes všechnu snahu se o něj starali tak pitomě, že jednoho dalšího krásného dne ten švihák chytil nějakou infekci a oněměl. A od té doby mu všichni říkali Němý švihák. A tak se sám od sebe naučil posunkovou řeč, ale bohužel mu nikdo nerozuměl. Když to Němý švihák zjistil, nelenil, popadl pět peněz a jednoho ještě dalšího krásného dne vyrazil cestou necestou do světa. „Inu, kdybych alespoň měl papouška!“ Říkal si Němý švihák sám sobě posunkovou řečí. „Ten by vše pravil za mne a bylo by ptákách.“ A tu, co se nestalo! Z lánu obilí vystrčila svou zobatou tlamu subtilní křepelka a pravila stříbrným hláskem: „Pět peněz. Pět peněz.“ „Inu, lepší než taženým kovovým produktem do oka.“ Pravil si Němý švihák a popadl křepelku a bylo po ptákách. A jak tak šel světem, cestou necestou, tu jednoho ještě zase dalšího krásného dne přišel k hospodě a na ní byl nápis „Hospoda U Skleněné báby“. To proto, že ta hospoda patřila bábě, skrz kterou bylo vidět, jako by byla ze skla a čím víc peněz někdo měl, tím lépe ji viděl a naopak, kdo byl švorc, ten ji vůbec ani nespatřil a bába měla pokoj a nemusela mu dávat na dluh. Němý švihák s křepelkou vešel dovnitř a Skleněná bába pravila: „Kolik máš?“ A Němý švihák nepravil nic a křepelka kupodivu také nic, protože zčista jasna, zničeho nic také oněměla. Jestli to chytla od něj, nebo ustydla, nebo se lekla, pámbu ví! Inu, toť se ví. Tohle Skleněná bába nerada slyšela. To vypadalo jako by Němý švihák snad neměl ani zbla ze svých pěti peněz. A tak se snažil Skleněné bábě celou situaci vysvětlit alespoň posunkovou řečí, dokonce i nakreslit křepelčí tlamou na linoleum, avšak Skleněná bába naň nedala a povolala z přilehlého dvora několik svých podomků a ti mu dalo takovou sodu, že si Němý švihák poté ještě dlouho a dlouho nesedl, ba ani jednou byť třeba na křepelku. A ještě mu hanebně pravili: „Inu, Němý šviháku! A švihej odsud!“ Tak, tak. Však se nadarmo neříká, bez peněz do hospody nelez!

Historie

Významné události dne 15. června

Životní styl

15. června má svátek Vít

Spolky

Léto mezi zvířátky.